Budislav

Graficke pismenko První zprávy o vsi Budislav pocházejí z r. 1357, kdy je zde doložen (Erhart do r. 1366) se dvěma Jeniši (starším a mladším). Dále se připomínají Přibík Kasten (1359–1360) a Oldřich Babka z Budislavi (1378). Ves zřejmě drželo současně několik majitelů. V l. 1382–1407 se uvádí Ondřej Opat z Budislavi, po něm v l. 1407–1415 Jan Zoubek z Budislavi, purkrabí na Nových Hradech, který zpečetil stížný list ke koncilu v Kostnici.

 
Graficke pismenko Od této doby historické prameny o Budislavi mlčí. Teprve v l. 1492–1508 je zde doložen Diviš, první člen rodu Doudlebských z Doudleb. Jeho čtyři synové, Petr, Jiřík, Bohuslav a František, se o rodinný majetek r. 1518 rozdělili. Nejmladší František získal tvrz, která je tak doložena poprvé, s dvorem. Před r. 1529 prodal svůj díl Václavu Tučapovi z Tučap. Dědic jednoho z jeho čtyř synů, Hynka (zemřel r. 1589), Václav, přikoupil r. 1549 sousední statek Záluží. Podle jeho závěti z r. 1603 převzal budislavský statek jeho starší syn Hynek, poslední z rodu tučapských rytířů. Pro účast na stavovském odboji v l. 1618 až 1620 byl mu posmrtně majetek r. 1623 zabaven a r. 1629 prodán císařskému plukovníku Hanibalu ze Schaumburgu.
 
Graficke pismenko Nový majitel však musel vydrancovaný a vypálený statek postoupit synu svého věřitele, Volfu Václavu Fellnerovi z Feldeku. Po jeho smrti r. 1650 spravovala budislavský statek vdova Lidmila Voršila, rozená Bechyňová z Lažan. Ve své závěti z r. 1659 odkázala Budislav svému druhému manželu Janu Alešovi Koňasovi z Vydří. Ten prodal Budislav r. 1666 Jakubu Františku Wendschuhovi. Od té doby se majitelé statku často střídali.
 
Graficke pismenko Když r. 1749 prodával hrabě Jan Václav Caretto-Millesimo statek Jiřímu Vavřinci Escherichovi, byla ve smlouvě uvedena i tvrz. Nový majitel přestavěl tvrz na jednoduchý barokní zámek, pravděpodobně r. 1754. Jeho potomci žili na Budislavi až do r. 1797. Po nich se vystřídala řada majitelů, kteří do stavebního vývoje zámku nijak nezasáhli.
 
Graficke pismenko V průběhu 2. světové války – v době okupace – byl využíván německou mládeží „hittlerjugend“. Po válce přebírá zámek organizace Červeného kříže, a to k sociálním účelům.
 
Graficke pismenko Po té je v roce 1954 prodán Okresnímu národnímu výboru Soběslav, který zde zřídil od 27.11.1955 „Dům odpočinku„ pro staré a nemohoucí občany, o něž se staraly řádové sestry. Tomuto účelu slouží jako příspěvková organizace Jihočeského kraje "Domov pro seniory Budislav" dodnes.

Text: historie
25.1. 2010 - Karel Tříska a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. - Jižní Čechy, Svoboda, Praha 1986


* *