historie
přehled dějin
Starší literatura 19. století předpokládala, že kostel sv. Mikuláše ve Starém Svojanově byl postaven současně s hradem Svojanovem, nebo krátce po něm, tedy někdy ve druhé polovině 13. století. Z. Wirth v Soupisu památek posunul vznik kostela na počátek 14. století, s tím je v souladu i D. Líbal, který kostel zařadil do první čtvrtiny 14. století. Poprvé je podle literatury bez uvedení zdroje zmiňován roku 1350 jako farní kostel. Oním neuvedeným
…číst dáleZany, 9.1. 2010
popis
popis kostela
Kostel je neorientovaná podélná stavba s delší osou přibližně ve směru severoseverovýchod-jihojihozápad (pro účely dalšího popisu budeme předpokládat orientaci sever-jih). K obdélné lodi o vnitřních rozměrech cca 6,5 x 10,5 m se od severu osově připojuje o něco užší téměř čtvercové presbyterium o stranách cca 5 x 4,7 m. Od západu je k závěru přistavěna úzká obdélná sakristie. Štíty lodi i kněžiště jsou gotické, zakončené ve vrcholech kamennými
…číst dáleZany, 10.1. 2010
malby v presbytáři
Vrcholně gotické nástěnné malby objevené pod mladšími omítkami roku 1926 pokrývají významnou část zdí lodi i presbytáře kostela. Hlavním motivem je výjev Majestas Domini pokrývající čtyři klenební kápě v presbytáři. V severní kápi, tedy nad oltářem, najdeme oblíbenou scénu Deesis (Přímluva) - postavu Krista soudce sedícího na oblouku duhy po obou stranách doprovázenou klečícími postavami světců – přímluvců za spásu lidstva: vlevo to je Panna
…číst dáleZany, 10.1. 2010
malby v lodi
Na severní straně lodi vidíme pašijový cyklus umístěný nad vítězným obloukem – při jeho rozšiřování byl značně poškozen. Cyklus nezabírá celou šířku lodi, vpravo bylo ponecháno volné místo pravděpodobně pro boční oltář. Malíř si zřejmě při tvorbě špatně rozvrhnul prostor, pašijové scény rozdělil do osmi výjevů vložených do polí iluzivní vzdušné arkády oddělené štíhlými sloupky, první tři výjevy při levé straně jsou zřetelně stlačeny do prostoru,
…číst dáleZany, 10.1. 2010
konsekrační kříže
Konsekrační kříže svojanovského kostela jsou vzácně dochovanou památkou na obřad konsekrace čili svěcení kostela. Ve středověké podobě tohoto obřadu světící biskup pomazal posvátným křížmem (olejem) na pěti místech oltář a na dvanácti místech symbolizujících 12 apoštolů zdi kostela. Těchto dvanáct míst pak bylo ve výzdobě označeno tzv. konsekračními kříži. Ty byly obvykle pouze malované (převažovala červená barva) ve formě různě tvarovaného
…číst dáleZany, 10.1. 2010