plavební kanál Dobrá – Staré Město – Frýdek

Plavební kanál, Mlýnský náhon, Tovární kanál, Werkgraben

Graficke pismenko Plavební, respektive i mlýnský kanál mezi Dobrou a Frýdkem na pravém břehu řeky Morávky začínal dle starých zobrazení ve vojenských mapách ze 30. a 70. let 19. století v jihozápadní části obce Dobrá, při hranici s katastrálním územím Frýdku. V současnosti by se toto počáteční místo náhonu se šikmým dřevěným splavem napříč řekou, který vháněl vodu ke stavidlům kanálu, mělo nacházet někde v úrovni areálu VÚHŽ, tzv. výzkumáku v Dobré. Bohužel, situace je zde velmi nepřehledná a nic nenasvědčuje existenci důmyslného systému splavu a stavidel. Úsek řeky v tomto místě je součástí asi 2 km dlouhé přírodní památky Profil Morávky a situace je zde oproti 130 let starému zobrazení v mapě výrazně pozměněná a nepřehledná. Řeka Morávka v těchto místech nebyla nikdy zregulována, byl respektován její přirozený tok, dravost a síla. Morávka proto často měnila svůj tok a koryto. Vznikalo nové řečiště a jeho okolí je dnes zvrásněno systémem mnoha starých kotyr a slepých ramen. Je proto velmi těžké rozhodnout, která brázda je původním korytem či ramenem Morávky, a která naopak pozůstatkem starého plavebního náhonu. Nejvýraznější pravidelný útvar připomínající starý náhon se nachází ale až za již neexistujícím teoretickým místem počátku náhonu (KM 2,5) v kilometru 2,5 až 2,8. Tento asi 300 m dlouhý přímý úsek lichoběžníkového průřezu je doposud zavodněn. Jedná se však pouze o dešťovou a průsakovou vodu. Kanál nemá přítok ani odtok. Regionální historik a badatel mgr. J. Polášek předpokládá počátek náhonu až na KM 3,4 až 3,5. Zde měl být vystavěn mohutný dřevěný splav šikmo přes řeku v trati Kamenec, který naháněl vodu na stavidla náhonu. Splav měl být zničen povodní v r. 1931. Pozůstatkem tohoto splavu snad je výrazný říční pozvolný stupeň v úrovni restaurace Cyklobar. Reálné podmínky pro počátek náhonu zde byly, bohužel, zobrazení v mapách tomuto teoreticky odporuje.

 
Graficke pismenko V dalším úseku lze bývalý kanál, respektive jeho krátkou mlýnskou odbočku, vidět v prostoru tzv. Podvolenského mlýnu a pily (mlýn Na Podvolání) za frýdeckým hřbitovem, jehož vodní kola poháněl. Trasa kanálu dále kopíruje areál zahradních osad a vyúsťuje do nového kanálu zregulovaného koryta potoka Vlčok, který asi o sto metrů níže vtéká do řeky Morávky. Původně zde však Vlčok neústil a kanál směřoval podél řeky Morávky dále až do areálu bývalých dřevařských závodů, dnes pily ve Starém Městě. Stará trasa potoka Vlčok vedla do centra města, kde až ve frýdecké textilní čtvrti vtékal do mlýnského (plavebního) náhonu na Potoční ulici.
 
Graficke pismenko Prostor bývalých dřevařských závodů a současné pily byl jedním z nejzajímavějších součástí starého plavebního kanálu. Na této ploše byl na počátku 19. století zřízen velký sklad splaveného dřeva z beskydských lesů pro zaniklé železárny v Bašce a později pro Karlovu huť v Lipině u Frýdku. Sklad byl zřízen na pravém břehu řeky Morávky na území Starého Města v těsném sousedství s hranicí města Frýdku, při cestě do Bašky. Dnes na jeho místě stojí areál bývalých dřevařských závodů, pila a několik menších firem a skladů v jejím areálu.
 
Graficke pismenko Skladiště dřeva zabíralo plochu 12 čtverečních jiter a bylo protknuto systémem 7 plavebních kanálů o celkové délce 2260 m. Ty pobraly až 1200 sáhů palivového dříví. Celková kapacita skladiště byla až 10 tisíc sáhů dříví. Náhony měly svá technická pojmenování: Werkgraben, Wohrüngsgraben, Neuhofergraben, Tiefergraben, Blindergraben, Kollergraben, Altstädtedterrgraben a příčná strouha nejblíže řece Morávce Reservegraben. Naplavené dřevo z náhonů se v době plávky vytahovalo a skládalo do prostoru mezi nima. Mezi rezervním a ostatními náhony bylo umístěno celkem 5 milířů na pálení dřevěného uhlí pro chod železáren v Bašce a Lipině. Ještě před silnicí ze Starého Města do Frýdku se systém kanálů spojil opět v jeden a ten protékal pod zmíněnou silnicí. Dnes v těchto místech stojí krásná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1728. Kanál dále směřoval frýdeckou částí Na Poříčí a sledoval hranu vývýšené terasy, na které stojí bývalá Landsbergerova přádelna, pozdější Slezan 08. Kanál protékal za pozdějšími nádražními sklady textilky fa. Landsberger, autobusovou točnou před nádražím a malým parkem u nádraží, kde podtékal Nádražní ulici. Za ní protékal přes tzv. tovární čtvrť, kde v rané průmyslové etapě poháněl transmise textilních továren firmy Josef Munk a synové a fa. Landsberger (dnes Richtrova tiskárna a objekty fa. Slezan). V dolní části ulice Potoční kanál zprava přibíral vody potoka Vlčok. V dalším úseku kanál protékal areálem Slezanu 07 a obtékal podél úpatí hradní ostroh s centrem města fotbalový stadion a vtékal do tzv. Zámecké obce pod frýdeckým zámkem. Zde původně poháněl vodní kola panské valchy a mlýnku, později přestavěné na areál další textilky fa. Filip Landsberger a soukenickou valchu Jiřího Farníka. Na přelomu 40. a 50. let 20. století došlo k napřímení náhonu tak, že již neobtékal stadion, ale protékal podél železniční tratě. V dalším desetiletí byl kanál postupně celý zatrubněn.

Text: popis
15.11. 2009 - Jan P. Štěpánek s využitím Mgr. Jaromír Polášek: Plavební kanály železáren Těšínské komory v Bašce a Lipině, s.108–114, in Archeologie Moravy a Slezska 2006