Barokní zámek, původně tvrz ze 14. stol. V letech1656–72 barokně přestavěna M. Reinerem. V r.1910–11 restaurován architektem M. Blechou. V severovýchodní věži zámku je kaple sv. Serváce se štukovou raně barokní výzdobou. Od r. 2000 majetek státu.
Hlavní obrázek místa
2003 ©Václav Hodek
Graficke pismenko Při stezce vedoucí z Vitorazska přes jižní Čechy dále do vnitrozemí byla založena, nejspíš za Vítka mladšího z rodu Vítkovců (1213 – 1236), osada pojmenovaná Třeboň, na místě předem upraveném (tříbiti). Po Vítkovi následovali jeho synové Pelhřim (1255, †1261), Ojíř (1255 – 1306) a Vítek (1265 – 1266). Na západním konci tržiště si vystavěli dvorec, oddělený od osady příkopem a dřevěnou hradbou. Uplatňoval se však již jako součást prvního městského opevnění. Osada Třeboň se rychle rozvíjela (r. 1280 se připomíná kostel). Poslední držitel Třeboně z landštejnské větve Vítkovců, Jan, prodal Třeboň bratrům Petru, Joštovi, Oldřichu a Janu z Rožmberka, jejichž ...
Hrady, zámky a Tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Jižní Čechy, 27.11. 2002

    historie

    Třeboň 1. Popis.
    Kromě Krumlova není v jižních Čechách sídla bohatýrského, k němuž by se tolik skvělých upomínek poutalo, jako zámek Tře boňský. Nebaví nás ani polohou, poněvadž stojí v rovině, ani vý stavností, poněvadž se skládá ze stavení prostých, ale znajíce vše to, co se tu kdy dálo, rádi pozdržíme se v těch místech, kdež jeden z našich nejslavnějších rodův dokonal a jiný rovněž slavný rod v Čechách počátek svůj vzal. Se zálibou, avšak s citem elegickým

    August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III., 18.8. 2004
    2. Dějiny a držitelé Třeboně.
    Čím jistější jest, že hvozd při pomezí českém patřil panovníkům, tím nesnadněji určiti lze, jak se stalo, že přešla větší jeho čásť v držení rodin panských a jak nabyli Vítkovci rozsáhlých lesův a blat na po mezí Krumlovském, Novohradském, Třeboňském a Hradeckém. Pů vodní jejich statky, jež se rozprostíraly v okolí Prčic a na poříčí Lužickém, zasahovaly asi až blízko ke Třeboni a snad i ještě dále do krajiny té močálovité a bahnité, kdež

    August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III., 5.3. 2017

    pověsti

    Vodní růže
    Kolem dokola Třeboně se lesknou široce rozlité plochy rybníků, nad nimiž se třepotají hejna vodního ptactva. Třeboň se svým zámkem je „vodní růží“, která zkvetla mezi vodami. Proslulé třeboňské rybníky jsou dílem smělého, odvážného ducha regenta (vrchního správce) rožmberského Jakuba Krčína. K nejrozsáhlejším patří rybník Svět, přilehlý k Třeboni. Krčín, pojav myšlenku jej založiti, dal zbourati předměstí, které se v těch místech rozkládalo, a

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002
    Petr Vok
    Petr Vok, poslední člen starobylého rodu pánů z Růže, byl pán mysli hrdinské a přitom srdce dobrého a povahy vznešené a ušlechtilé. Rožmberský kronikář Václav Březan líčí jeho osobnost takto: Byl pán postavy spanilé, vyšší nežli jeho bratr Vilém, vzezření libého, způsobů vážných, vpravdě knížecích, promlouvání rozumného, milosrdný, přívětivý. Ač se hněval, však žádnému nelál a nezlořečil, než mírnými slovy domlouval. Pán veselý rád však i

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

    Edice Kartografie
    zámek
    hrad přestavěný na zámek
    zachovalý
    přístupno v návštěvních hodinách
    Česká republika
    Jihočeský kraj
     Jindřichův Hradec  (JH)
    Třeboň