Zámek ze 17. st., do jehož stavby byla pojata i původní gotická tvrz. V 18. st. barokně přestavěn V. L. Kinským. Severní křídlo pochází z novorenesanční přestavby, provedené Dobřanskými v l. 1865-70. R. 1948 zestátněn, po r. 1989 navrácen zpět původním majitelům. V půlce zámku je Městské muzeum.

severní průčelí

© Luděk Pitter 03/2005

ámek se nacházi na okraji Chtěboře při výpadovce na Golčův Jeníkov.
Zámek je tvořen obdélnou čtyřkřídlou budovou s malým dvorem. Jížní průčelí, obrácené do parku, má terasu se dvouramenným schodištěm, s kuželkovými pískovcovými balustrádami.

31.3. 2005

turistické

Stálé expozice:

Sbírka historických zbraní - je instalována v Malém salonku. Kolekce chladných i palných zbraní z období od konce 18. století do počátku 20. století, vojenských i loveckých.
Obrazárna - expozice výtvarných děl z muzejních sbírek. Jsou zde díla předního českého malíře a grafika, Zdenka Rykra (1900 - 1940, jednoho ze zakladatelů českého moderního umění Jindřicha Pruchy (1886 - 1914), malíře zátiší a portrétů Jiřího Horníka (1916

E.H. podle http://www.cekus.eu, 17.8. 2013

historie

Na místě gotické tvrze vybudoval r. 1701 hrabě Vilém Kinský čtyřkřídlé sídlo italského typu obklopující ústřední dvůr. V původním stavu se zachovala kaple Nejsvětější Trojice s bohatou štukovou výzdobou z poloviny 18. století. Po vystřídání dalších majitelů zámku získal panství v roce 1836 svobodný pán Jan Josef Dobřenský z Dobřenic (Dobrzenic) sňatkem s Marií Wanczurovou z Rzehnic, dědičkou vymírajícího českého rodu. Rod Dobřenských zámek

28.5. 2002

Zámecký park

Původně barokní zahrada, která byla vybudována v souvislosti výstavby barokního zámku v letech 1701- 02. Rozsáhlý zámecký park byl vybudován v anglickém stylu se vzácnými dřevinami v letech 1870- 75. Leží nyní v chráněné krajinné oblasti v povodí řeky Doubravy a má rozlohu 15 ha. Chloubou parku je kaštanová a lipová alej. Od zámku směrem do zámeckého parku cca 100m se nachází obdélníková budova s průjezdem (panský dvůr ?, ještě neopravená) a

Webb zámku, Jaroslav Špiroch, 16.5. 2017

pověsti

Zlý zámecký pán

Rašín, stav se pánem Chotěboře, činil poddaným, co mohl nejhoršího. Nutil je bezohledně k robotě, vymáhal nelítostně úrok a trestal krutě ty, kteří mu nemohli zaplatiti. Muži potají svírali pěsti, ženy plakaly a proklínaly necitu. Za tyto své skutky nedošel Rašín ani v hrobě pokoje a klidu. Za tmavých nocí, když se schylovalo k půlnoci, ozval se v dáli na východní straně dusot koňských kopyt. Z počátku zněl jen slabě, potom se zesiloval a

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002