Graficke pismenko Ves Hroby se poprvé uvádí r. 1376, kdy je také znám její majitel Smil z Hrobů. R. 1392 se uvádí Albert z Hrobů. V 15. století následovali Hrobští ze Sedlce. Od počátku 16. století patřily Hroby (spolu se sousedním Radenínem a Sedlcem) rodině Smrčků z Mnichu, kteří sídlili na Radeníně. Po smrti Petra Smrčky došlo v r. 1529 k rozdělení společného majetku mezi jeho syny Jiříka, Oldřicha a Jana. Nejstarší Jiříkův syn Jan převzal po otci hrobský statek a jeho potomek Adam si koncem 16. století vystavěl v Hrobech tvrz.

 
Graficke pismenko Pro účast na českém stavovském povstání z l. 1618–1620 byl Adamovi Smrčkovi po jeho smrti majetek zabaven a hrobská tvrz s dvorem a vesnicemi Hroby, Pořínem, Zahrádkou a pustým Sedlcem prodány r. 1623 rytíři Augustinu Fellnerovi z Feldeku. Jeho vdova Anežka, rozená z Myšlínka, prodala r. 1643 Hroby svému synovi Volfovi Václavovi. R. 1662 prodali synové Václava Fellnera hrobský statek s tvrzí, dvěma dvory a vesnicemi Hroby, Pořínem a Zahrádkou Alžbětě Sibyle Fellnerové z Heidenreichu, ale ta v r. 1666 vše postoupila hraběnce Alžbětě ze Sparu, rozené Malovcové z Malovic. Jejím dědicem se stal nezletilý syn z druhého manželství, Antonín Voračický z Paběnic.
 
Graficke pismenko Po smrti Alžběty ze Sparu prodali r. 1675 ustanovení komisaři sirotčí statek Hroby s tvrzí, dvorem, pivovarem a vesnicemi Hroby, Zahrádkou, Pořínem a Nuzbely Petru Kochovi, hejtmanu císařského dělostřelectva. Jeho potomek František Jiří Koch vystavěl v Hrobech na místě dřívější tvrze jednopatrový zámek, který se uvádí v popisu hrobského panství z r. 1751 (před prodejeme). R. 1753 prodal František Antonín Koch statek se zámkem, zděděným po otci Františku Jiřímu, hraběnce Marii Terezii Krakovské z Kolovrat. Sňatkem Jindřišky Kolovratové s hrabětem Aloisem Baillet Latourem r. 1878 se Hroby dostaly do jeho vlastnictví; Latourové je drželi až do r. 1948.
 
Graficke pismenko Barokní zámek v Hrobech je jednopatrová budova postavená na místě dřívější renesanční tvrze. Uprostřed západního průčelí je nad balkónem v tympanonu znak Kolovratů Krakovských, za nichž byla v r. 1839 přistavěna směrem do dvora tři krátká křídla. Nevelkou plochu parku kolem zámku rozdělila silnice na dvě nestejné části. Zámek byl v majetku státu.

Text: historie
22.10. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Svoboda, Praha 1986