Komárov (dříve Kumerau) se jako farní ves připomíná roku 1358. Současný kostel vznikl snad s využitím starších konstrukcí roku 1750. Kostel byl po roce 1945 opuštěn, vnitřní zařízení bylo zcela zničeno.
Hlavní obrázek místa
Kostel od jihozápadu
© Ivan Grisa 08/2009

Graficke pismenko Komárov (místní část města Toužim) najdeme na silnici III. třídy Smilov - Služetín. Ze silnice II/207 je třeba odbočit ve Smilově, ze silnice I/20 v Bezvěrově. Parkování je možné na návsi, kde se nachází i zastávka několika málo autobusových spojů. Nejbližší železniční zastávka Smilov na trati Rakovník - Bečov nad Teplou je vzdálena necelý 1 km severozápadně, vlaky jsou však minimalizovány a zastavují na znamení nebo požádání.
Kostel je z návsi přístupný cestou z jejího východního cípu, neznatelná pěšina z ní odbočuje vpravo do svahu. Branka je zajištěná drátem, po odmotání lze vstoupit na zdevastovaný hřbitov. Nejlepší pohled na kostel se naskýtá od prázdného areálu zemědělské velkovýroby při výjezdu směrem na Služetín.
Ivan Grisa, 30.8. 2009

    historie

    Komárov se jako farní ves připomíná roku 1358 při kostele sv. Vavřince. V letech 1560–1624 byla fara luterská, po rekatolizaci byl kostel filiální až do roku 1850, kdy byla znovu zřízena farnost, zaniklá opět po roce 1945. Současný kostel vznikl snad s využitím starších konstrukcí roku 1750. Tomu odpovídají zejména půdorys lodi a kasulová okna. Vzhledem k nedostatku místa u hřbitovní zdi a komplikované poloze kostelního areálu vůči vsi byla

    Ivan Grisa, dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 2, Academia 1979, 30.8. 2009
    Rychta v Komárově
    Při nedávných opravách stavení čp. 12 byly nalezeny prvky nejstarší dochované stavby lidové architektury v Čechách. Unikátní je konstrukce stropu s kamenným záklopem, dendrochronologicky datovaná do roku 1484.
    Ivan Grisa, dle www.touzim.cz, 30.8. 2009


    Podzimní procházka půvabnými pražskými parky

    Zajímavosti

    Letošní podzim nezačal zrovna šťastně a aktuální situace nepřeje výletům do míst s vysokou koncentrací lidí. Kam ale v Praze jít a zároveň se vyhnout všudypřítomným turistům? Co říkáte na virtuální procházku pražskými parky, sady a zahradami? Pokud vás mé povídání zaujme a rozhodnete se do těch míst vypravit, máte naději se davům lidí vyhnout.

    Státní hrad a zámek Velhartice - místo, jež miloval nejen král Karel s přítelem Buškem, ale i slavný Jan Werich

    Hrady a zámky

    Ve 14. století patřily Velhartice mezi naše největší a taky nejvlivnější hrady. Jako téměř každý hrad, se i tento nachází na kopci a již přes 700 let z něj shlíží na stejnojmenné město nacházející se pod ním. Toto městečko má běžně pouze 850 obyvatel, ale v sezónu se mění na turisticky velmi vyhledávané místo. A není divu. Návštěvníci, přijíždějící do těchto končin, již z dálky mohou pozorovat pohádkovou scenérii chaloupek a hradu vykukujícího z hlubokých šumavských lesů.

    Záhada sochy v parku poblíž ředitelství ČKD Blansko

    Cestování

    Pojedete-li někdy od Brna směrem na Blansko, hned na okraji města budete míjet správní budovu slavné firmy ČKD. Nedaleko se nachází malý parčík a v něm trošku kontroverzní pomník, jehož stáří se odhaduje na více než 100 let. Skutečný původ je dodnes trochu záhadou.

    Viklan co se již neviklá a další zajímavá místa v Jihočeském kraji

    Hrady a zámky

    Nastalo nám krásné babí léto plné slunce, skončil sice čas dovolených, ale počasí nás stále láká ke krásným výletům, kdy se příroda barví barvami a vzduch svěže voní. Při obdivování krás přírody nám může do cesty přijít, jakoby náhodou, některý z méně i více známých skvostů Jihočeského kraje.

    Chcete se stát boháči? Přesně za půl roku vydá hrad Sion svůj poklad!

    Hrady a zámky

    Vydejte se dnes s námi asi 8 km jihozápadně od Kutné Hory, kde se v blízkosti obce Chlístovice nachází zřícenina gotického hradu Sion. Pokud jste dosud o něm neslyšeli, pak jste o hodně přišli a co nejdříve to musíte napravit

    Větrný mlýn Velké Těšany aneb život ve mlýně nebyl pro princezny

    Hrady a zámky

    Kdy a kde se roztočilo první větrem poháněné mlýnské kolo, se už s určitostí asi nikdy nedozvíme. Jisté ale je, že se tím splnil pradávný sen člověka, spoutat nepolapitelný a neviditelný vítr a využít jej ve svůj prospěch. Ale protože živel je živel a ten nikdy nebude poslouchat jako beránek, mnohokrát nechal lidi na holičkách a mlynářům připravil nejednu krušnou chvíli.

    Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Komárov
    OOO