Moje místa 0

krematorium

Významné funerální dílo meziválečné architekury od Arnošta Wiesnera. Krematorium bylo poprvé otevřeno 6. 4. 1930.

krematorium v Brně

© Tomáš Berka, 08/2007

utorem krematoria je Arnošt Wiesner, ten uspěl v architektonické soutěži (1925), které se zúčasnil i Pavel Janák, v té době již znám svým krematoriem v Pardubicích. Krematorium bylo poprvé otevřeno 6. 4. 1930 (první kremace proběhla 8. 4. 1930).

Tomáš Berka , 21.6. 2009

popis

Krematorium je součástí brněnského Ústředního hřbitova a nachází se v jeho západní části. Architekt Wiesner se inspiroval starověkými kultovními stavbami, zejména tvarově lze hledat asociaci s mezopotámskými zikkuraty. Bílé těleso obřadní síně lemované travertinovými pyramidálními pilíří spočívá na podnoži s červeným obkladem. Objekt pak lumují dvě ramena kolumbária.

Tomáš Berka , 21.6. 2009

ostatní
palác, dům
zachovalý
přístupno příležitostně
Česká republika
Jihomoravský kraj
Brno-město (BM)
Brno

1.4 km

klášter alžbětinek s kaplí sv. Alžběty

1.5 km

klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Leopolda

1.7 km

železniční viadukt

1.8 km

boží muka

1.8 km

kostel sv. Klementa Marie Hofbauera

1.8 km

Brno - Pisárky

1.8 km

letohrádek Mitrovských

2.0 km

pivovar

2.1 km

Tvrz v Královské zahradě

2.1 km

klášter cisterciaček (augustiniánů) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

2.3 km

Denisovy sady

2.3 km

boží muka Petrov

2.4 km

socha sv. Jana Nepomuckého

2.4 km

Brnen

2.4 km

městské opevnění

2.4 km

katedrála sv. Petra a Pavla

2.5 km

boží muka

2.5 km

socha sv. Jana Nepomuckého

2.5 km

palác žďárských opatů

2.5 km

divadlo Husa na provázku

2.5 km

sloup Nejsvětější Trojice

2.5 km

Vaňkovka

2.5 km

klášter benediktinů s kostelem sv. Jiljí

2.5 km

Biskupský dvůr

2.5 km

Dietrichsteinský palác

2.5 km

klášter kapucínů s kostelem Nalezení sv. Kříže

2.5 km

Špilberk

2.6 km

hlavní nádraží

2.6 km

Dietrichštejnský hraběcí palác - Salmovský palác

2.6 km

2.6 km

2.6 km

2.6 km

2.6 km

2.7 km

pravoslavný chrám sv. Václava

2.7 km

kaple Panny Marie a sv. Václava

2.7 km

Neuheimův dům č. p. 365

2.7 km

Pražákův palác

2.7 km

Kleinův palác

2.7 km

klášter františkánů s kostelem sv. Maří Magdalény

2.7 km

dům pánů z Lipé

2.7 km

klášter dominikánů s kostelem sv. Michala

2.7 km

Stará radnice

2.8 km

Brněnský orloj

2.8 km

Kamenný vrch

2.8 km

socha sv. Jana Nepomuckého

2.8 km

Besední dům

2.8 km

Herringův palác

2.8 km

kostel sv. Mikuláše

2.8 km

klášter voršilek s kostelem sv. Josefa

2.8 km

dům U čtyř mamlasů

2.8 km

klášter minoritů s kostelem sv. Janů Křtitele a Evangelisty

2.8 km

morový sloup

2.9 km

kostnice u kostela sv. Jakuba

2.9 km

palác Říkovských z Dobrčic

2.9 km

palác Chlumeckých

2.9 km

Schrattenbachův palác

2.9 km

Ústav šlechtičen

2.9 km

Měnínská brána

2.9 km

kostel Jana Amose Komenského (Červený kostel)

3.0 km

Nová ortodoxní synagoga

3.0 km

Zemský sněm

3.0 km

kostel sv. Jakuba Většího

3.1 km

kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

3.1 km

kolej jezuitů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

3.1 km

poklona sv. Janu Nepomuckému

3.1 km

Kounicův palác

3.1 km

Mahenovo divadlo

3.1 km

Místodržitelský palác

3.1 km

klášter augustiniánů poustevníků s kostelem sv. Tomáše

3.2 km

3.2 km

3.2 km

3.2 km

3.3 km

3.3 km

3.4 km

3.4 km

3.4 km

3.4 km

kaple sv. Jana Křtitele

3.6 km

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka

3.6 km

3.8 km

3.9 km

3.9 km

3.9 km

staré nádraží Nové Černovice

3.9 km

Kounicovy (Kaunicovy) koleje

4.1 km

Löw-Beerova vila

4.1 km

kaple sv. Františka z Assisi

4.1 km

Balbínův pramen

4.2 km

kostel sv. Kříže

4.2 km

Vila Tugendhat

4.4 km

klášter premonstrátů s kostelem sv. Kunhuty a kostelem Nanebevzetí Panny Marie

4.4 km

židovský hřbitov

5.0 km

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy Univerzity v Brně

5.1 km

Modřice

5.2 km

kaple sv. Václava

5.2 km

Nenovice

5.2 km

socha sv. Jana Nepomuckého

5.2 km

kostel Božského srdce Kristova

5.3 km

kaple Panny Marie

5.3 km

kostel Nanebevzetí Panny Marie

5.7 km

5.8 km

5.8 km

5.9 km

5.9 km

5.9 km

5.9 km

5.9 km

klášter kartuziánů s kostelem Nejsvětější Trojice

6.0 km

kříž strážmistra Josefa Macourka

6.0 km

ovocnářská a zahrádkářská školka Victoria Wannieck Baumschule

6.0 km

6.0 km

6.0 km

6.0 km

6.0 km

kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

6.0 km

Chrlice

6.1 km

zvonice

6.3 km

kostel Zvěstování Panny Marie

6.5 km

Šafránkův mlýn

6.6 km

kostel Nejsvětější Trojice

7.0 km

7.2 km

7.3 km

7.5 km

7.6 km

7.7 km

8.2 km

8.3 km

8.4 km

8.5 km

8.6 km

8.7 km

8.8 km

8.8 km

8.9 km

kostel Povýšení sv. Kříže

9.1 km

Obřany

9.2 km

klášter benediktinů s kostelem sv. Petra a Pavla

9.3 km

kaple Panny Marie Pomocnice

9.7 km

Šlapanice

9.8 km

dvůr Wladimírov

9.8 km

kostel Nanebevzetí Panny Marie

9.9 km

kostel sv. Cyrila a Metoděje

9.9 km

Scholasterie

10.0 km

kostel sv. Jana Nepomuckého

10.1 km

10.2 km

10.2 km

10.4 km

10.7 km

socha sv. Jana Nepomuckého

10.7 km

Tetčice

10.7 km

Prštice

10.8 km

Žuráň

11.1 km

kříž stržm. Rudolfa Kamaráda

11.2 km

kostel sv. Karla Boromejského

11.2 km

11.3 km

11.4 km

11.4 km

11.5 km

11.5 km

11.7 km

11.9 km

12.0 km

12.0 km

socha sv. Jana Nepomuckého

12.0 km

cihelna

12.0 km

kostel sv. Jana Křtitele

12.1 km

dům č. p. 329

12.4 km

boží muka

12.5 km

rozhledna na vodojemu

12.7 km

12.8 km

12.9 km

12.9 km

13.0 km

kříž na bývalém popravišti

13.0 km

kostel Povýšení sv. Kříže

13.0 km

Ronov

13.0 km

Lelekovice

13.2 km

rozhledna Vladimíra Menšíka

13.3 km

kostel Nanebevzetí Panny Marie

13.3 km

13.4 km

13.4 km

13.4 km

13.4 km

kostel Nanebevzetí Panny Marie

13.5 km

kostel sv. Mikuláše

13.6 km

kaple sv. Máří Magdaleny

13.6 km

kostel Nejsvětější Trojice

13.6 km

Pekárna

13.7 km

Ptačí svatyně

13.8 km

kaple sv. Antonína Paduánského s křížovou cestou

14.1 km

klášter premonstrátek Rosa coeli s kostelem P. Marie

14.2 km

Blažovice

14.2 km

Bílá boží muka

14.2 km

Dolní Kounice

14.3 km

kostel sv. Maří Magdaleny

14.3 km

Kuřim

14.4 km

synagoga

14.4 km

křížová cesta

14.4 km

kaple Nejsvětější Trojice

14.4 km

kašna se sochou Živěny

14.4 km

socha sv. Floriána

14.5 km

nová radnice

14.5 km

pranýř

14.6 km

nový židovský hřbitov

14.6 km

14.6 km

14.6 km

14.7 km

14.7 km

14.7 km

14.7 km

14.8 km

14.9 km

14.9 km

kostel Nanebevzetí Panny Marie

14.9 km

Říčany u Brna

14.9 km

kostel sv. Petra a Pavla

15.0 km

zvonice

15.0 km

Židlochovice

15.0 km

klášter paulánů Aula Virginis s kostelem Narození Panny Marie

15.1 km

Pozořice

15.1 km

kostel Povýšení sv. Kříže

15.6 km

Alexandrova rozhledna

15.9 km

Kupařovice

15.9 km

kaple Neposkvrněného početí Panny Marie

15.9 km

Na Oklikách

16.0 km

Stará huť u Adamova

16.1 km

přírodní památka V olších

16.1 km

Stříbský mlýn

16.2 km

Výpustek

16.2 km

Ivančický viadukt

16.2 km

zvonice se sochou sv. Jana Nepomuckého

16.3 km

16.3 km

16.4 km

16.6 km

16.7 km

kaple Nejsvětější Trojice

17.0 km

rozhledna Alfonse Muchy Réna

17.4 km

kostel sv. Jiljí

17.5 km

kostel Jména Panny Marie

17.5 km

19.5 km

19.8 km

19.8 km

...a další paláce, domy

Brno

Místo se nachází v hranicích
města Brno.

Špilberk

klášter augustiniánů poustevníků s kostelem sv. Tomáše

Balbínův pramen

Nová radnice

kostel Jana Amose Komenského (Červený kostel)

morový sloup

kašna Parnas

Stará radnice

katedrála sv. Petra a Pavla

kostel sv. Jakuba Většího

klášter dominikánů s kostelem sv. Michala

klášter minoritů s kostelem sv. Janů Křtitele a Evangelisty

klášter kapucínů s kostelem Nalezení sv. Kříže

Místodržitelský palác

Měnínská brána

Mahenovo divadlo

Dietrichsteinský palác

městské opevnění

Kounicův palác

Líšeň

Kociánka

kostel sv. Jiljí

Zemský sněm

Tvrz v Královské zahradě

Biskupský dvůr

kostel sv. Augustina

Ústav šlechtičen

Brnen

Brno - Pisárky

Řečkovice

dům pánů z Kunštátu

Vila Tugendhat

Tyršův sad

dům pánů z Lipé

Medlánky

poklona sv. Janu Nepomuckému

Ditlinův dvůr

klášter františkánů s kostelem sv. Maří Magdalény

kostel sv. Klementa Marie Hofbauera

Kleinův palác

Schrattenbachův palác

dům U čtyř mamlasů

Vaňkovka

klášter voršilek s kostelem sv. Josefa

Nová ortodoxní synagoga

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka

sloup Nejsvětější Trojice

divadlo Husa na provázku

kolej jezuitů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Leopolda

kostel sv. Mikuláše

Reduta

kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

Herringův palác

Malý Špalíček

palác Chlumeckých

palác Říkovských z Dobrčic

Besední dům

Pražákův palác

Neuheimův dům č. p. 365

Dietrichštejnský hraběcí palác - Salmovský palác

kaple Panny Marie a sv. Václava

palác žďárských opatů

boží muka Petrov

železniční viadukt

hlavní nádraží

Denisovy sady

socha sv. Jana Nepomuckého

Jurkovičova vila

pravoslavný chrám sv. Václava

Brněnský orloj

městský park Lužánky

Janáčkovo divadlo

památník Rudé armády

Zemská káznice

kostnice u kostela sv. Jakuba

HistorieHrad Brno na Petrově byl založen po r. 1021. Pod ním brzy vznikla asi v místech dnešní Josefské ulice česká osada, která však nikdy nebyla městečkem. V první třetině 13. století vytvořili němečtí, flanderští a valonští kolonisté kolem kostela sv. Jakuba a kaple sv. Mikuláše osídlení, nazývané r. 1231 burgus Brunensis. V 1. 1231 a 1237 byly tyto osady spolu se židovskou osadou spojeny v jeden celek, k němuž bylo přidáno i území hradu na Petrově, a tak vzniklo město Brno. Bylo ihned obehnáno hradbami a v lednu 1243 dostalo své první privilegium. Město Brno užívalo už v r. 1247 pečeti s obrazem věže se zavřenou branou, od níž na obě strany stoupala hradební zeď k malým vížkám při okraji. Na střední věži byl zavěšen štít s českým lvem. Této velké pečeti se užívalo do r. 1328. Vedle ní se r. 1315 poprvé objevuje menší pečeť, na které je trojhranný štít se zaoblenými boky, dělený na čtyři vodorovné pruhy, z nichž horní je užší než ostatní. Jelikož jde o královské město, nemůže to být znak nějaké vrchnosti. Týž znak se opakuje i na pozdějších pečetích a je malován i na barvách na deskách artikulí cechu soukeníků z r. 1435, na vazbách městských knih atd. V těchto případech je horní, poloviční pruh bílý a ostatní pruhy střídavě červené a bílé. Jde tu tedy zřejmě o znak města, doprovázený dokonce někdy štítonoši, v podobě jednoho nebo dvou ozbrojenců. Naskýtá se otázka, jaký je původ a význam pečeti z r. 1315 a zda jde už na ní o znak města, či se její znamení teprve znakem stalo. První příležitost k odpovědi se zdá být v listině, kterou Rudolf Habsburský po bitvě na Moravském poli povýšil Brno za říšské město. Taková příležitost by byla jistě vhodná, aby si město vybralo městský znak jako svůj nový symbol. Ale Rudolfova listina není zachována v originále, nýbrž ve formulářové sbírce, takže není jisté, zda byla skutečně vydána,, či jde jenom o středověké diktamen, složené k stylistickému cvičení. V každém případě listina neměla pro město žádný význam, neboť není zapsána v žádné sbírce opisů listin a město ji nikdy neuplatňovalo, ani se na ni neodvolávalo. V. Vojtíšek vykládal vznik znaku města dvěma způsoby. Předně uváděl, že brněnský znak mohl být odvozen od barev českého erbu nebo erbu markrabství moravského. V. Hrubý však tento výklad právem zamítl, protože je heraldicky nejvýš nepravděpodobné, že by od barev moravské orlice byly odvozeny barevné pruhy. Za druhé myslil Vojtíšek na odvození znaku od erbu habsburského, kterého užívali rakouští vévodové po Babensbercích. Brno se totiž po vymření Přemyslovců přidalo k Rudolfovi Habsburskému a dostalo do něho 29. ledna 1307 důležité privilegium. Po brzké smrti Rudolfa I. se Brno přidrželo jeho bratra Fridricha, který privilegium nejen potvrdil, nýbrž chválil i věrnost města Brna. Brzy potom se objevuje pečeť se znakem r. 1315. Vojtíšek se tedy domníval, že tento znak zůstal Brnu z doby jeho vztahů k Habsburkům, že tedy symbolizuje Habsburky, nikoli město. Po 1. květnu 1308 se však musil Fridrich smlouvou ve Znojmě vzdát nároků na Čechy a Moravu a vydat Brno i jiná města Jindřichovi Korutanskému. Definitivně pak skončily habsburské plány na získání Moravy, když zde byla bez boje přijata vláda nového krále Jana Lucemburského. Další léta už nepřipouštějí žádnou možnost, aby bylo ve znaku nebo na pečeti města ponecháno znamení symbolizující orb Habsburků nebo od něj odvozené. Jestliže ho Brno užívalo i nadále a užívá podnes, je to dokladem toho, že znamení z r. 1315 nemělo svůj původ ve vztahu k Habsburkům. Výklad o původu brněnského znaku naráží tedy na nepřekonatelné překážky, pokud v něm chceme vidět znak vrchnosti, a nikoli města samého. Námitka, že města neměla v předhusitské době vlastní vojenské sbory a vystupovala vojensky jenom ve vojenské hotovosti zemské pod praporem královským, neobstojí. Město Brno mělo dostatek příležitosti získat od panovníka či bez jeho souhlasu znak i ho vojensky užít. Za takovou vhodnou chvíli lze považovat pobyt krále Jana na Moravě a v Brně r. 1312, kdy zahájil vojenské tažení proti skupině odbojných pánů, kteří byli ve spojení s Mikulášem, levobočkem Přemysla II., a snad i s polským králem Vladislavem Lokietkem. Proti nim vytáhla zemská hotovost, ale její významnou součásti byly sbory měst, zejména Brna a Jihlavy, což uznal i král a jako odměnu potvrdil Brnu celní listinu Rudolfa Habsburského z r. 1307. Přitom se král Jan ani slovem nezmínil o tom, že táž listina byla potvrzena předtím také Fridrichem Habsburským, protože zřejmě neuznával toto jeho potvrzení za legální. I to byl důkaz, že město si nemohlo ponechávat v platnosti symboly z období Habsburků. Pomoc města, byť v rámci hotovosti, nebyla zřejmě bezvýznamná; třebaže náležela ke královu vojsku, nebyla asi o nic menší než oddíly vypravené panstvem pod jejich vlastními prapory. Proč by tedy nemohla i města mít již vlastní prapor? Znaku na praporci mohlo Brno stejně užít i při transportech potravin a vojenských potřeb posílaných z Brna v červnu 1315 při tažení krále Jana do Uher, ale ještě spíš při samostatném tažení vojenského kontigentu městského bez doprovodu královských čet proti hradu Jindřicha z Lipé v Obřanech, za kteréžto vítězné tažení král městu 31. března 1316 hrad daroval i s příslušenstvím. I později měli Brněnští možnost vystoupit vojensky s vlastní korouhví, na které mohl být znak. Při některých těchto výpravách nebylo důvodu, ba někdy ani nabylo možné rozvinout nad městskými oddíly královskou korouhev. Tím spíš v poslední čtvrtině 14. a na počátku 15. století za bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem a za neklidných dob před samou husitskou revolucí byl nadbytek příležitosti, aby městské sbory táhly samy a na vlastní pěst do boje bez královy účasti. Proto nelze souhlasit s apodiktickým tvrzením, že do husitské revoluce královská města stavěla svoje vojenské oddíly jenom pod královskými prapory, svých vlastních neměla a neměla tedy příležitost na ně položit znak města. Dnes máme již zjištěno několik znaků měst, která prokazatelně jsou předhusitského původu, takže vysvětlení původu brněnského znaku je vcelku jasné. Znak doložený na pečeti 15. ledna 1315 vznikl pravděpodobně nedlouho předtím, možná u příležitosti královské návštěvy Brna v r. 1312 za vojenské výpravy proti odbojným pánům. Na tento znak město nedostalo nikdy privilegium, ale vždycky ho užívalo, nikdo nepochyboval o jeho správnosti a o oprávnění města znaku používat, a Brněnští proto neměli příčinu zajišťovat si jeho právo panovnickou listinou. Takového znaku užívalo pak Brno do třicetileté války. Když se Brno od 3. května do 23. srpna 1645 ubránilo obležení švédskou armádou, vedenou Lennartem Torstensonem a podporovanou vojenskými silami sedmihradského vévody Jiřího Rákoczyho, žádalo mimo jiné císaře o polepšení znaku. Ferdinand III. Vyhověl 3. února 1646 jejich žádosti a vydal Brnu znakové privilegium. Nový znak se popisoval takto: Žlutý nebo zlatý podlouhlý štít srdcovitého tvaru, zdobený po obou stranách červenými a zlatými ozdobami, ve štítě černý dvouhlavý orel s křídly rozpjatými do výše, s otevřenými zobáky a s vyplazenými červenými jazyky, na prsou orla starý znak města Brna, totiž podlouhlý štítek se čtyřmi břevny, prvním a třetím červeným nebo rubínovým a druhými dvěma bílými nebo stříbrnými, mezi pravou a levou hlavou orla písmeno a číslice F. III. Jako zkratka jména Ferdinanda III. A nad štítem je císařská a královská koruna. Kolem tohoto vlastního znaku je namalována ještě bohatá dekorace, která však k vlastnímu znaku nenáleží a také se jí neužívalo. Pod štítem byla to moravská, červeně a bíle šachovaná orlice, po obou stranách jsou skupina zbraní a praporů. Heraldicky vpravo od štítu ženská postava zosobňující Zbožnost se vztyčeným křížem v pravici a s biblí v levici. Nad císařskou korunou je otočen vrch znakového stanu s pásem, v jehož středu sedí na trůně císař v majestátě s žezlem v pravici a říšským jablkem v levici, po stranách jsou znaky kurfiřtů. Heraldicky vpravo je na římse ještě posazen znak uherský (s nesprávnými barvami) a heraldicky vlevo znak rakouský. Celá malba je vkomponována do barokní architektury. Z výše uvedeného textu je patrné, že Ferdinand III. Zamýšlel Brnu dát do znaku orla, na jehož prsou by bal starý brněnský znak. Zatímco však ve starém brněnském znaku bylo polobřevno a tři břevna, klade nový znak do štítku na prsou orla čtyři stejná břevna; kromě toho ve starém znaku bylo polobřevno bílé a břevna červené, bílé a červené, v novém znaku bylo první a třetí břevno červené, druhé a čtvrté bílé. Kladl tedy nový znak z r. 1646 na prsa orla erb, který město nikdy nemělo. Znaku z r. 1646 město Brno užívalo až do r. 1933. Poněvadž ve znaku byly četné prvky, které neodpovídaly době, jednalo město s ministerstvem vnitra, které 1. prosince 1933 rozhodlo, aby z brněnského znaku bylo odstraněno všechno, co odporovalo situaci po vzniku Československé republiky. Městská rada se proto 25. května 1934 rozhodla, že se vrátí ke starému znaku Brna z r. 1315 a uložila městskému archiváři dr. Jaroslavu Dřímalovi a akademickému malíři Františku Myslivcovi, aby předložili návrh na nový znak, v němž by přihlédli ke skutečnosti, že město bylo od r. 1927 hlavním městem země Moravsko-slezské. Rovněž měla být vzata v úvahu skutečnost, že k starému městskému znaku z r. 1315 bývali při jeho zobrazení zvlášť slavnostním způsobem přidáváni strážci štítu. Dřímal s Myslivcem předložili návrh, aby se znakem města stal gotický štít, u jehož vrchu je bílý polopruh, za ním následuje červený pruh, pak bílý a opět červený pruh. Na vrchu štítu byla uprostřed posazena stříbrná zavřená helmice s pohyblivým hledím, ozdobená stříbrnými a červenými pokrývkami ze stylizovaného akantu a korunovaná zlatou trojcípou korunou s podloženou stříbrnou a červenou poduškou, která vroubí vrch helmice třemi červenými vruby, umístěnými pod cípy koruny. Z klenotu heraldicky vpravo vyrůstala moravská orlice, heraldicky vlevo slezská orlice. Vpravo i vlevo byli postaveni jako strážci štítu dva stříbrní rytíři ve stoji rozkročném, kteří byli otočeni napravo a nalevo příč ke štítu, měli otevřené hledí, ve vnější ruce drželi nezavěšený, o zem opřený meč a vnitřní rukou zvedali pod horním okrajem prvého červeného pásu štít. Podložku k popsanému znaku tvořily dvě stříbrné, stejně stylizované lipové větve, které se svým tenčím koncem sbíhaly po špici štítu. Městská rada schválila 22. června 1934 návrh nového znaku a 26. června tak učinilo i městské zastupitelstvo. Popis znaku i jeho náčrt byly poslány ministerstvu vnitra a začalo jednání o vypracování konečné kresby. Ministerstvo vnitra nemělo námitek proti okamžitému užívání znaku z r. 1315, a město ho proto začalo ihned užívat. Archiv ministerstva vnitra vytýkal předloženému náčrtu některé vady; mnohé jeho připomínky byly respektovány, ale proti jiným město mělo námitky. Než jednání skončilo, došlo k okupaci a příslušné schválení nebylo už vydáno. Nacistická správa města Brna se po 15. březnu 1939 vrátila ke znaku z r. 1646, ale Ústřední národní výbor města Brna hned po osvobození 26. dubna 1945 prohlásil za znak města znamení z r. 1315. Tohoto znaku užívá Brno až dosud a příslušná ustanovení o něm byla podle zákona o městě Brně z 20. prosince 1968, § 19 pojata také do chystaného statutu.

Turistické mapy

KOMPASS 1:50 000 (Geodézie ČS)

Ukončená edice turistických map KOMPASS, 1:50 000, v roce 2006, Geodézie ČS.

2061 Brno - jih

Shocart turistické 1:50 000

Turistické mapy Shocart 1:50 000.

52 Okolí Brna - východ, Moravský kras

Cykloturistické mapy, Kartografie

Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

200 Brno a okolí

Nová místa

bývalá synagoga

kaple Božského Srdce Páně

Doubravka

kostel sv. Anny

klášter paulínů s kostelem Panny Marie Sedmibolestné

Základní informace místa
ID místa: 7950
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: přístupno příležitostně
Odkaz: http://www.hrady.cz/?7950
Uveřejněno: 22.9.2009

Geolokace místa

WGS84	N 49° 10' 20.26"
	E 16° 35' 23.00"

Země: Česká republika
Kraj: Jihomoravský kraj
Okres: Brno-město (BM)
Obec: Brno

Upravit informace

Zavřít reklamu

krematorium

popis

Vybrané oblasti cílů

Další služby serveru

O serveru Hrady.cz

Vložit na server