Graficke pismenko Malměřice jsou vsí původního slovanského založení, kde je zástavba kolem okrouhlé návsi. Nasvědčuje tomu i jméno obce. Původní název byl Maloměřice, odvozené příponou -ice od mužského jména Malomír, tedy ves Maloměřiců, lidí Malomírových. První písemná zmínka pochází z roku 1240 (de Malmertz) kdy patřila vladykům Jiříkovi a Vítovi, přičemž v letech 1346 až 1350 byly majetkem Dluhníka z Malměřic a roku 1406 Zdeňka z Malměřic. Ve druhé polovině 15. století se staly součástí rozsáhlého dominia západočeských Gutštejnů. Po Bílé hoře připadly Černínům a původně česká vesnice postupně získala obyvatelstvo z německých katolických zemí, hlavně z Bavorska. Ještě známá berní rula z roku 1654 uvádí ve vsi řadu českých jmen ale také se zde poprvé objevuje německé pojmenování Alberitz namísto původního Malmeritz. Kostel sv. Anny je možná prvním zdejším protože Malměřice byly původně přifařeny k nedaleké Žihli. Barokní, jednolodní kostel byl postaven v letech 1710 až 1715, roku 1773 byl rozšířen a o třináct let později mu byly podřízeny vsi Stebno a Blatno. V sedmdesátých letech minulého století sloužil v Malměřicích farář, sloužící obětavě mládeži. V současnosti jsou zde bohoslužby každý čtvrtek od 16. hodin a lehce zchátralý svatostánek je postupně opravován.

Text: historie
20.6. 2009 - Prudký Martin podle Místní jména v Severočeském kraji - Jaroslav Janeba, Břetislav Kondela, Umělecké památky Čech - E. Poche