Zřícenina hradu postaveného r. 1339 biskupem Janem Volkem, nemanželským synem Václava II. Dobyt husity r. 1423, patrně byl na čas jejich útočištěm. R. 1439 uváděn jako rozbořený a pustý. Významný dlouholetý archeologický výzkum MUDr. J. Zháněla.
Hlavní obrázek místa
Hrad využil rovnou plochu kopce k zástavbě
© Ivo Rozehnal 04/2019
Graficke pismenko Dnes již zaniklý hrad i ves, která byla u něho. Hrad byl pravděpodobně postaven Janem Volkem. První zmínka o hradu je z r. 1339. Archeologický výzkum objevil cenný soubor prolamovaných gotických kachlí.
28.5. 2002

    turistické

    Jen doplnim predesle prispevky - rozcestim ve tvaru Y se mysli rozdvojka mezi cestou do lesa (napravo) a cestou dal do kopce po louce a podel hranice prostoru. Dejte se tedy vpravo a jdete po uslapane pesine stale rovne (tj. tam kam vas cesticka povede :). Hrad pred vami brzy vystoupi z terenu po vasi prave strane - poznate podle prikopů - sijovym prikopem ostatne cesta prochazi kolem hradu. Hodne stesti!
    Michal, 5.9. 2006
    Hrad Melice se nachází na samé hranici katastru vojenského újezdu Březina. Od 26.6.2012 se objekt nachází ve zpřístupněné části VÚ - s režimovým opatřením, tj. vstup bez povolenky je možný v pátek od 15:00 h, sobotu, neděli a státem uznané svátky. Info na - http://www.vojujezd-brezina.cz/index.asp - viz: Nová polyfunkční mapa vojenského újezdu Březina
    Ivo Rozehnal, 14.2. 2013

    historie

    Hrad Melice, dříve Mejlice, postavil olomoucký biskup Jan Volek, nemanželský syn krále Václava II. Poprvé se připomíná v listinách roku 1339, kdy byl již hrad postaven. Purkrabím se uvádí jistý Beneš z Mejlic. Hrad měl za úkol nahradit již nevyhovující sídlo v nedaleké Pustiměři. Hrad byl na tehdejší dobu luxusním sídlem, bohužel částečně na úkor opevnění. Nechyběla zde ani hradní kaple, kterou však dostavěl až Volkův nástupce, Jan Očko z

    Ivo Rozehnal - zdroje - cs,wikipedia, castles.cz, vyskovsky.denik.cz, 14.2. 2013

    popis

    Hrad zaujímal polohu na mírné ostrožně nad soutokem dvou potoků na okraji Drahanské vrchoviny. Archeologický průzkum byl na lokalitě prováděn v letech 1898-1938. Ostrožna je přerušena dvěma příkopy o šíři 18 a 25 m. Mezi příkopy se nacházelo hradní jádro obdélníkového tvaru o rozměrech 54 x 31 m. Kamenná zástavba využila celý prostor obvodu. Nádvoří bylo asi 8m široké. Vstup byl po mostě z předhradí v jihovýchodním průčelí. Nechybělo ani

    Ivo Rozehnal - zdroj vyskovsky.denik.cz, 14.2. 2013

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

    Nová edice přehledných turistických map 1:50 000 z Kartografie Praha.
    hrad
    nepatrné zbytky zdí
    volně přístupno
    Česká republika
    Jihomoravský kraj
     Vyškov  (VY)
    Pustiměř