hrad Dřel

Závrší

Graficke pismenko Zaniklá tvrz se nacházela na vrcholu zalesněného návrší 1 km západně od poutního kostela Homole. Tvrz není přímo doložena v písemných pramenech, připomíná se pouze rod,který podle ní používal přídomek. Prvním známým držitelem tvrze je k roku 1442 připomínán Vilém z Orle seděním na Dřeli, který se v roce 1448 účastnil dobytí Prahy ve vojsku Jiřího z Poděbrad. Vilém měl dva potomky, Michálek z Orle a ze Dřeli je připomínán k roku 1480 a v letech 1492–1514 je uváděna Kateřina Dřelská provdaná z Janovic, která pravděpodobně již na tvrzi nepobývala. Po odchodu majitelů z uváděného rodu tvrz i ves Dřel přešly do držení majitelů Borohrádku Lickům z Rýzmburka a připadla k panství Borohrádek. Nový majitelé již Dřelskou tvrz neobývali, byla opuštěna a začala rychle pustnout. Roku 1544 je jako součástí panství Borohradek uváděna ves Dřel, nikoliv však tvrz. V zemských deskách je v tu dobu uváděn jako majitel Jan Licek z Rýzmburka a právě za něho je pravděpodobné, že došlo k zpustnutí tvrze. Při archeologickém výzkumu v 70. letech 19. století (švagrem A. Sedláčka, který v tu dobu byl správcem nedalekého kolínského dvora) byla nalezena v areálu tvrze vypálená mazanice, což vede k domněnce, že mohlo dojít k zániku tvrze v důsledku požáru. Jan Licek založil na místě zpustlé tvrze oboru, která se poprvé připomíná roku 1568, kdy byla majetkem jeho syna Zikmunda Licka. V témže roce Zikmund prodal velkou část svých majetků, včetně vsi Dřele, ale bez obory a zpustlé tvrze, Václavovi staršímu Hrzánovi z Harasova, který měl v držení nedaleký Potštejn. Zikmundův syn Jan Hildebrant Licek kolem roku 1589 připojil oboru na Chlumu i již asi z výrazně zpustlou tvrzí ke kolínskému statku, který nově získal.

 
Graficke pismenko Ještě v polovině 19. století údajně z tvrze byly zachovány rozsáhlé zbytky sklepních prostorů a vstupní brána. Bohužel tyto zbytky vzaly za své řadou nešetrných zásahů hledačů pokladů. V 70. letech 19. století proběhl již zmiňovaný archeologický výzkum za účasti Augusta Sedláčka. Tvrziště pak mělo být poškozeno ještě koncem 19.století stavbou silnici na úpatí Chlumu.
 
Graficke pismenko Dnes se zachovaly z tvrze skromné zbytky základových zdí, ze kterých lze zjistit jen přibližně podobu tvrze. Předmětem diskuzí byla na přelomu 80.-90. let 20. století (Plaček, Čížek-Slavík). Hlavní částí tvrze bylo obdélné stavení o rozměru 14x12 m na severním vrcholu Chlumu. Areál byl obklopen hradbou, ze které se zachovala terénní dispozice na severní a západní straně. Obdélné stavení bylo tvořeno zděnou podezdívkou a roubenou nástavbou, k němu bylo hrazeno nádvoří a další stavba na jihu návrší, ze které se zachovala jižní zeď s dvěma vnitřnímu nárožími. Od severu přicházela asi přístupová cesta skrze nádvoří.

Text: historie
19.1. 2008 - Musil, Fr., 1995, Hrady,zámky a tvrze okresu Ústí nad Orlicí

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182