Pozdně barokní evangelická modlitebna z l. 1786–1810, průčelí klasicistně upraveno v pol. 19. stol. Kšely byly sídlem jednoho z prvních evangelických sborů vzniklých po vydání Tolerančního patentu a centrem evangelíků na Kolínsku.
Hlavní obrázek místa
pohled z jihu
© Milan Caha 09/2008
Graficke pismenko Kšely jsou poprvé zmiňovány roku 1266, skládaly se ze dvou vsí – Horní a Dolní – se dvěma zemanskými dvory. Z místní šlechty se do historie asi nejvíce zapsal zeman Petr Hájek ze Kšel, který se v roce 1415 připojil k dopisu české šlechty, protestujícímu u kostnického koncilu proti upálení Mistra Jana Husa. Po roce 1480 byl větší díl obce připojen k panství Kostelec nad Černými lesy, část vlastnila od roku 1552 svatovítská kapitula. Po vydání tolerančního patentu se Kšely staly centrem evangelické víry na Kolínsku, vznikl zde jeden z prvních evangelických sborů. Pět let po vydání patentu, v roce 1786, zde byl položen základní kámen pozdně barokní ...
Milan Caha (zdroj: Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech, díl 2. (K-O), Academia, Praha 1978), 1.2. 2009

    popis

    Jednoduchý jednolodní obdélný kostel se segmentově ukončeným presbytářem. Vstupní průčelí a čtverhranná věž jsou klasicistní. V interiéru je barokně-klasicistní zařízení, převážně z doby kolem roku 1790 od českobrodského řezbáře Jana Mezdřického. Zvláště pozoruhodná je kazatelna z roku 1791. Vedle kostela je fara, postavená ve stejné době jako kostel, neoklasicistně upravená na konci 19. století.
    1.2. 2009

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

    Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

    Edice Kartografie
    sakrální památky
    kostel, chrám
    zachovalý
    přístupno příležitostně
    Česká republika
    Středočeský kraj
     Kolín  (KO)
    Kšely