Graficke pismenko Velkou míčovnu postavili architekti Bonifác Wohlmuth a Ulrico Aostalli de Sala v letech 1567–69 na místě bývalé střelnice nad Jelením příkopem. Byla třetí stavbou Pražského hradu určenou k míčovým hrám, které byly v 16. století velmi oblíbené. V r. 1723 byla přeměněna na konírnu, za Josefa II. ve vojenské skladiště. Během své historie 3x podlehla požáru. Naposledy to bylo 9. května 1945, kdy byla úmyslně zapálena německou střelbou. Po válce byla rekonstruována Pavlem Janákem. Sgrafita byla obnovena v roce 1952 sochařem prof. Josefem Wagnerem, a znovu byla rekonstruována v letech 1971–1973. Při obnově v padesátých letech byly dvě zničené a nezdokumentované alegorické postavy nahrazeny alegoriemi průmyslu, zemědělství a pětiletky. Kuriózní je, že je to jediný dochovaný prvek socialistického realismu v areálu Pražského hradu. Dnes slouží prostor k výstavám, koncertům a jiným společenským událostem.

Text: historie
15.1. 2009 - Milan Caha (zdroj: Pavel Vlček edt., Umělecké památky Prahy - Hradčany, Academia, Praha 2000)