Graficke pismenko Městské opevnění navazovalo na fortifikaci náchodského hradu, pozdějšího zámku. Vybudováno bylo patrně v době, kdy město držel Jan Lucemburský před r. 1325 nebo v následujícím období za Hynka (Haimana) z Dubé. Prvotní opevnění bylo dřevěné, hradba byla následně vybudována na jeho vnitřní straně. Hradba byla vysoká 5 - 8 m a byla završena ochozem. Součástí hradeb bylo 24 bašt a vodní příkop (napájený z Dolního Rybníka na Plhově). Do města se vstupovalo dvěma věžovými branami a dvěma fortnami (brankami). Krajská (Hradecká) brána stávala na jihozápadní straně města, na místě dnešního domu čp. 243. Byla hlavní městskou bránou, postavena současně s městským opevněním ve 14. století. V 2. pol. 16. století byl na věž umístěn městský hlásný. Věž byla přestavěna v l. 1578 - 1579, po požáru města r. 1663 byla brána obnovena, ale ve skromnější podobě. Brána byla snad hranolovou věží (8 x 9,5 m), mírně přestupující před hradby. Měla jedno nebo dvě patra s valeně klenutým průjezdem. Po obou stranách měla vrata, na vnitřní straně patrně i mříž. Před branou bylo předbraní, údajně s menší věží. R. 1773 se zmiňuje špatný stav brány, stržena byla r. 1827.

 
Graficke pismenko Horská (Kladská, Polická) brána stávala na severovýchodní straně města, na místě dnešních domů čp. 83 a 920. Před branou byl kamenný most, postavený v pol. 16. stol. Brána byla opravována v l. 1617 - 1619 a po požáru města r. 1663. V jejím posledním patře byla zřízena roubená světnička pro hlásného. Krajská brána byla skromnější, měla jen dvě patra (po hlavní římsu byla 15 m vysoká). Brána přestupovala před linii hradební zdi a její průjezd byl chráněn padací mříží. Patro bylo hrázděné. V čele brány bylo jednoduché předbraní. Horní fortna bývala v severním rohu města (na místě dnešní Okresní správy sociálního zabezpečení) a Dolní fortna bývala na jihozápadní straně města (v místě dnešní bytovky čp. 1563). Druhá brána byla také stržena r. 1827.
 
Graficke pismenko Výslovně se spojovací hradby města a hradu zmiňují r. 1484. Ještě v 1. pol. 19. stol. byly hradby zachované téměř v celém rozsahu. Poté byly postupně strhávány, poslední velký úsek hradeb byl zbořen r. 1980. Od r. 1958 patří zachované fragmenty hradeb mezi chráněné kulturní památky ČR.
 
Graficke pismenko Nejzachovanější úsek hradeb se zachoval v oblasti zámeckého kopce. Na jihovýchodě se zachovala zámecká bašta, mezi ní a mezi zbytky kruhové bašty se zachoval nejdelší úsek hradební zdi. Na severovýchodní baštu zámku navazuje další zachovaný úsek hradeb, směřující po svahu k zachované kruhové baště. V oblasti města šla hradba kolem bývalé Židovské ulice po linii dnešních panelových staveb a odtud k zachované půlkruhové baště v parčíku v ul. Hradební za domem čp. 161. Hradba v oblasti města byla zbořena v 80. letech 20. století. V Krámské ulici se ve dvoře domu čp. 727 dochoval nepatrný fragment zdi v původní výšce.

Text: historie
31.12. 2008 - Milan Caha (zdroj: Poche E., Umělecké památky Čech, díl 2, Academia, Praha 1978); E.H. podle K. Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4., Libri 2000; http://monumnet.npu.cz; Z. Fišera: Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a

tianDe Praha

© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu