Zlaté vážky

Graficke pismenko Ve mlýně, který kdysi klapával na potoce pod Kokořínem, sloužil po dlouhá léta stárek. Ve volných chvílích se rád potuloval údolím, a tak znal v okolí každý kámen. Také hradní rozvaliny, chodby i skalní dutiny pod nimi mnohokrát prolezl. Často se mu potom o hradbách Kokořína a jeho podzemí zdávalo. Jedné noci, když jen tak ležel na posteli a nemohl usnout, objevila se před ním bílá postava a oslovila ho: „Chceš-li najít poklad, kopej v jeskyni proti hradní studni!“ Stárek se domníval, že je to pouhý sen. Když se mu ale postava zjevila i druhou a třetí noc, vypravil se ráno na hrad s motykou. Vešel do jeskyně a počal kopat. Zobracel každý kámen, prohlédl každou skulinu, ale nevykopal nic jiného, než staré, rezavé vážky. Chtěl je zahodit, avšak aby nešel domů s prázdnou, přece jen je vzal s sebou. Doma je dal do truhly, kam ukládal staré, nepotřebné haraburdí. Když pak večer usnul, zdálo se mu opět o pokladu. I šel ráno znovu do hradu. Kopal, kopal – a vykopal zase jenom staré vážky. Odnesl je domů a šel je uložit do truhly. Jaké však bylo jeho překvapení, když shledal, že tam ty včerejší nejsou. A když se i příštího dne všechno opakovalo, nabyl přesvědčení, že jsou to jedny a tytéž vážky, které s ním provádějí čarovnou hru. Zašel s nimi do kostela a pokropil je svěcenou vodou. Tu se stal div divoucí. Rez zmizela a vážky svítily žlutě jako nové. Překvapením je stárek upustil na zem. Ozval se čistý, zvonivý zvuk. Jak se pro ně shýbl, zjistil na pádem ulomeném kousku vahadla, že jsou ze zlata. Honem je schoval pod kabát a vesele s nimi pospíchal domů. Toho dne nemohl usnout, obávaje se, aby mu vážky opět nezmizely. Avšak svěcená voda smyla z nich čarovnou moc, jež na nich lpěla. Došel pak s nimi do Mladé Boleslavi a prodal je tam zlatníkovi. Utržil za ně pěknou hromádku zlaťáků. Tolik, že stačily na koupi chalupy v kraji u Labe, takže si od té doby již nemusel nakládat na hřbet těžké pytle s obilím a moukou. A že byl přičinlivý, zaměnil brzy chalupu za pěkný, výnosný statek.

Text: pověsti
24.1. 2003 - Tajemný hlas minulosti Jiří F. Musil, 2002


Zavřít reklamu