Historie hradu Blansko

Graficke pismenko Nad osadou Blanskem, nedaleko obce Mírkova se tyčí zříceniny hradu Blanska, zvaného též v minulosti Blankenštejn. Jeho základy tvoří mohutný čedičový suk vybíhající více než 200 m nad okolní krajinu, jenž poskytl prostor 80 x 45 m, protáhlý v severojižním směru v nepravidelný mnohoúhelník. Cesta ke hradu vedla nejprve do podhradí, kde byla brána ve vnějším opevnění, z něhož se již nic nezachovalo. Pak pokračovala podél hradební zdi na vysoké skále. Tato jihovýchodní strana hradu byla zpevněna mohutnou půlkruhovou baštou, vystupující z úrovně hradeb a umožňující ostřelování celé jihovýchodní fronty hradu a cesty až k vlastní hradní bráně, která byla vzdálena asi 45 m od zmíněné bašty. Brána se opírala o dvě skaliska a byla zabezpečena příkopem s padacím mostem a další baštou. Po několika metrech byla další brána, jíž se vcházelo do hradního nádvoří. Na jeho východní straně stávala obytná budova o třech větších místnostech, další stavení stávala na severní straně. Hradební zeď byla na západní straně zpevněna čtyřhrannou veží vystupující rovněž z úrovně hradební fronty. V tomto rozsahu byl hrad Blansko postaven někdy na sklonku 14 století, protože je poprvé výslovně uveden v r. 1401 v přídomku Václava z Vartemberka „na Blankenštejně“ při jednání o hradu Střekově. Této době vzniku odpovídá i zmíněný způsob ochrany hradeb vysunutými baštami a věžemi. Hned první období existence hradu je naplněno řadou závažných událostí. Václav z Vartemberka byl stoupencem krále Zikmunda a stál tedy v opozici proti králi Václavu IV. Proto se Václlavovi přívrženci v době bojů mezi oběma soupeřícími stranami na jaře 1402 zmocnili i hradu Blanska. Ale již v létě téhož roku, po dohodě krále s panstvem, se Václav z Vartemberka svého hradu zase ujal. Po jeho smrti (asi r. 1407) jména držitele hradu několik let neznáme; patřil zřejmě odpůrcům krále Václava, byla tu i míšeňská posádka, a proto dal král příkaz k jeho dobytí. Václav IV pak hrad zastavil Bohuši ze Zvěřince (1417). Po králově smrti (1419) se stal pánem Blanska v r. 1421 Albrecht Šenk z Landsberka, který však hrad postoupil míšeňským vévodům. Jejich posádka na Blansku znamenala další posílení míšeňského vlivu na české straně Krušných hor, kde vévodové již delší dobu získávali do zástavy různé hrady a města (např. Ústí nad Labem, Most) a vkládali do nich své posádky. Na Blansku zůstala míšeňská posádka jen do r. 1426, kdy po bitvě u Ústí (16. června) Zikmund z Vartemberka na Děčíně - do té doby horlivý stoupenec císaře Zikmunda - přešel na husitskou stranu a po porážce křižáků se hradu zmocnil. V držení Vartemberků zůstalo Blansko i po husitství. Když se Vartemberkové dostali do dlouholetých válek se saskými vévody a lužickými městy, pokračovaly boje na českém pomezí i po Lipanech. Po velikonocích r. 1441 byl hrad Blansko, patřící tehdy Janu z Vartemberka, obležen saským a lužickým vojskem, ale odolal mu. Obě válčící strany uzavřely mír, který však byl často přerušován novými vzájemnými útoky. Boje vzplanuly nanovo v r. 1452, vedly k vpádům a plenění v Sasku i na Ústecku a hrad Blansko byl tehdy střediskem všech akcí Jana z Vartemberka proti saským knížatům. Po Janově smrti (po r. 1458) spravovali panství jeho manželka a dcera, ale v posledních desetiletích 15. století se držitelé hradu několikrát vystřídali až do r. 1518, kdy se stal jeho majitelem Jan z Vartemberka Březenský a po něm v r. 1527 Jindřich z Buenau a jeho synové Rudolf a Guenter. S nimi vstoupil do dějin Blanska rod, který ho držel až do Bílé hory. Hrad sám byl na počátku 16. století ještě obýván, a pokud tam nesídlil majitel sám, žil zde hejtman panství, k němuž patřily v r. 1584 vsi Krásné Březno, Blansko, Neštěmice, Mojžíř, Veselí, Lysá, Ryjice, Mírkov, Neštědice, Mnichov, Povrly, Arnultovice, Lipová a Čermná. V průběhu druhé poloviny 16. století se však sídlem vrchnosti stával stále častěji nový zámek v Krásném Březně a hrad Blansko byl jen udržován. Svědčila o tom i renesanční úprava opevnění hradní brány v této době. Z r. 1608 se dochovala zpráva, že na hradě byli drženi vězňové, o jejichž stravování se musel starat šenkýř pod hradem. Ani třicetiletá válka neznamenala pro Blansko návrat k někdejší válečné slávě. Guenter z Buenau neztratil pobělohorskými konfiskacemi svůj majetek v Čechách, protireformačnímu tlaku se však nechtěl podvolit. Prodal proto panství Blansko v r. 1628 Kryštofovi Šimonovi z Thunu za 66 tisíc zl. Další dějiny hradu jsou pak již spjaty s panstvím Krásné Březno. Za nových majitelů nebylo Blansko již vůbec udržováno. Hrad se postupně rozpadal, takže do dnešní doby z něho zůstaly zbytky hradebních zdí, obou bašt a čtyřhranné věže s klenutou místností. Někdejší obytné a hospodářské budovy se již dávlo zřítily, kamene z nich byl před několika desetiletími použito k úpravě nádvoří a přístupu do něho.

Text: historie
15.10. 2002 -


Zavřít reklamu