Zdenka z Hartenberka

Graficke pismenko V čase husitských válek stál pán z Hartenberka na straně císaře a tak vytáhnul proti kališníkům. Z bojů se ale už nevrátil, zanechav na hradě sirotka, Zdeňku. Byla spanila, ale zaslepená, stejně jako otec. Stalo se, že husité přitáhli pod hrad. Zeman z Boučí jí radil, ať se dá jako on ke kalichu. Husitský hejtman Petřík jí žádal, ať se mu vzdá, ona ale odmítla. Spíže naplněné masem, obilím a pivem ji posilovaly a tak dala obsadit hradby. Hejtman opakoval svoje výzvy, ale Zdeňka byla neústupná a vyzývala jej, ať zkusí hrad dobýt. Po neúspěšném dobývání se hejtman rozhodl, že je vyhladoví. Pár dní byl klid, ale když byla v komíně poslední uzená kýta, ukázala se na věži hrdá Zdeňka.

 
Graficke pismenko Vzkázala Petříkovi, že marně čeká na jejich smrt, a provokativně jim hodila poslední kýtu. Přesto ale chtěla zamezit prolévání krve, a proto jej vyzvala ke smíru, pokud nechá jí a její lidi z hradu odejít.
 
Graficke pismenko Petřík souhlasil, ale s tím, že ona jej musí na hradě očekávat. Obránci napakovaní šperky a zlatem opustili hrad, zatím co Zdeňka čekala v hradním sklepě.
 
Graficke pismenko Petřík vešel, ale ustrnul. Stála před ním bíle oděná hradní paní uprostřed sklepení s hořící loučí. Tou ukazovala na sud se střelným prachem.
 
Graficke pismenko V tu chvíli ale do sklepa dolehl shon a křik zpod hradeb. Do hradu totiž vpadla očekávaná pomoc.
 
Graficke pismenko Pověst má i jiný konec, drsnému kališníkovi se sličná katolička zalíbila, a tak si jí odvedl a měl s ní spoustu dětí...

Text: pověsti
22.3. 2006 - Marek Dusil. Čerpáno z brožury :Václav Němec- Bylo-nebylo- Sokolov 1988