Pomník bitvy Na Běhání

Údajně nejkrvavější bitva husitských válek proběhla pod velením Prokopa Holého 16. června 1426 na výšině Běhání, která se rozkládala mezi Hrbovicemi, Tuchomyšlí (obě vsi zanikly v souvislosti s těžbou uhlí v 80. letech 20. století) a Trmicemi. Znamenala konec pokusu míšeňských markrabat a jejich spojenců o zdolání husitů silou na českém území. Husitské ztráty prý při ní činily jen 16 mužů, počet mrtvých křižáků se udávají různé prameny v  nepříliš důvěryhodných desítkách tisíc. Před bitvou měli totiž křižáci odmítnout braní do zajetí.

 
Graficke pismenko Po bitvě ovládli husité celé Podkrušnohoří včetně Ústí, které mělo být zcela vypáleno a ležet několik let pusté. Údajná záchrana několika Míšňanů na přímluvu sochy Panny Marie v dnešním Bohosudově měla být prvním zázrakem, který založil slávu tamního poutního místa. Po celé 15. a 16. století byla bitva kališnickými autory adorována jako důkaz síly ještě jednotného hnutí.
 
Graficke pismenko Od konce 19. století sloužila vzpomínka na bitvu pro posílení sebevědomí rostoucí české menšiny v kraji. Po vzniku republiky zesílily snahy o vybudování pomníku na bojišti. Základní kámen byl položen roku 1925 a o rok později byl při 500. výročí bitvy odhalen. Jednalo se o vyhlídkovou věž, do jejíhož zdiva byly vloženy tzv. darovací kameny z míst, která měla vztah k husitství.
 
Graficke pismenko Pomník sloužil do roku 1938 jako shromaždiště místních Čechů při různých příležitostech. Po obsazení Sudet se stal nežádoucím, což vedlo k jeho spektakulární likvidaci při slavnosti letního slunovratu 21. 6. 1941, spojované pozdější českou literaturou s přepadením bývalého nacistického spojence SSSR, k němuž došlo o den později. Zbytky pomníku zůstaly neodklizeny na původním místě.
 
Graficke pismenko Po II. světové válce byly snahy o obnovu původní stavby zastaveny změnou politické situace. Roku 1952 byl s použitím některých darovacích kamenů postaven podstatně skromnější objekt přibližně na původním místě. Ten postupně mizel pod náletovou zelení v zapomnění oficiálních míst.
 
Graficke pismenko Od konce 70. let 20. století začala příprava území a později těžba v hnědouhelném lomu Chabařovice, která znamenala likvidaci obcí Tuchomyšl, Otovice, Vyklice, Zalužany a Hrbovice (poslední z nich byla zbořena zcela zbytečně, těžba na ploše jejího zastavěného území nikdy nezačala) a změnu reliéfu okolní krajiny. I lokalita původního pomníku byla těžbou zasažena, což vedlo k jeho rozebrání. Záměr na výstavbu bombastického památníku na Mariánské skále v Ústí n. L. zastavila sametová revoluce, po odvrácení nebezpečí likvidace Chabařovic bylo rozhodnuto o obnově pomníku na jejich území.
 
Graficke pismenko Repliku pomníku vytvořil v letech 1999-2000 kamenosochař Bartoloměj Štěrba z Kozojed za použití dochovaných darovacích kamenů.

Text: historie
2.11. 2008 - Ivan Grisa, dle webových stránek města Chabařovice


Zavřít reklamu