Graficke pismenko Jak ukázal současný archeologický výzkum, již ve 13. století zde existoval objekt charakteru hradu s mimořádně výstavnou kaplí. Stavebníkem dnešního hradu se před rokem l359 stal bohatý přední měšťan Starého Města pražského František Rokycanský (Frána Rokycaner). Do podoby hradu se významně zapsali koncem 15. století páni z Donína a ve století následujícím Bořitové z Martinic. Jako mnoho dalších českých hradů i Okoř byl těžce postižen za třicetileté války a noví majitelé jezuitská kolej u sv. Klimenta na Starém Městě pražském jej museli pro své potřeby barokně upravit. Po zrušení řádu Josefem II. v roce 1773 byl hrad ponechán svému osudu a velmi rychle zchátral. Nezaměnitelná silueta jeho působivé zříceniny inspirovala v 19. století množství romantických umělcú, jejichž zájmu Okoř vděčí za to, že je jedním z našich hradů v té době nejčastěji zobrazovaných.

 
Graficke pismenko Františkův hrad zaujal horní část skalky obtékané Zákolanským potokem. Za malým před hradím, které se obrací ostrou hranou k protilehlé výšině, měl výstavné jádro s velkou obytnou věží v čele. Ta pohltila starší kapli a srostla s komplexem palácových křídel, z nichž z jižního do nádvoří vystupovala ještě menší čtverhranná věž, do bloku okolo obdélného nádvoří. Další prújezdní křídlo záhy nahradilo i původní bránu, tvořenou pouze portálem v čelní hradbě pod velkou věží. Vysunutí rdonjonu, obíhaného ještě parkánem, před líc brány, kterou tak mohl velmi účinně chránit, bylo nezbytné, neboť se zde nenacházel příkop.
 
Graficke pismenko V této podobě náležel Okoř mezi nejnáročně,jší české šlechtické hrady doby karlovské. Zřejmě i proto se až do konce 15. století nedočkal pronikavějších změn. Velkou pozdně gotickou přestavbu, dokončenou zřejmč roku 1494, provedli až páni z Donína. Kromě úprav jádra se projevila především zlepšením obrany schopnosti hradu. Nezbytnost zajistit staršímu sídlu ve změněných podmínkách vedení boje možnost aktivní dělostřelecké obrany vedla k výstavbě nového vnějšího opevnění při patě skalky se dvěma polookrouhlými dělostřeleckými baštami. Do takto vzniklého nového areálu se přesunuly funkce předhradí a nově zde vznikl i pivovar. Bývalé předhradí (od této doby třetí nádvoří) mohlo být využito v souvislostech obytného provozu hradu, jak dokládái stavba objektu tzv. rc fekráře. Vznikla zde i studniční věž. Nejpozději v této době se stal součástí obranného systému hradu i rybník, který jej obklopil ze tří stran. Nehezpečnou výšinu východně od hradu musela zajistit samostatná předsunutá bašta. Další podobu Okoře formovaly renesanční a barokní úpravy.
 
Graficke pismenko Okoř Františka Rokycanského, je ncpochybně nejnáročnějším stavebním podnikem bohatých pražských patriciů. Příslušníci těchto rodin si v okolí Prahy ve snaze vyrovnat se šlechticům budovali v průběhu 14. století četná výstavná sídla. Žádné však nesnese srovnání s monumentalitou a náročností Okoře. Hrad je klasickou ukázkou velké blokové dispozice a v době svého vzniku náležel k nejvýstavnějším objektům v zemi. Pozdně gotická přestavba umožnila majitelům hradu rozvinout podnikání ve vlastní režü a jádru hradu dala nezbytný obytný komfort. Výstavba nového opevnění se snažila eliminovat nevýhody vyplývající z polohy, která byla v nových podmínkách vyloženě nešťastná a kterou hrad dostal do vínku při svém vzniku ve 14. století. 1 když systém nepatřil k nejprogresivnějším, vtipná kombinace s vodní plochou učinila i v tomto ohledu z Okoře v dobových souvislostech kvalitní objekt.

Text: historie
28.5. 2002 -

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182