hrad Obřany

u Brna-Obřan

Komentáře, diskuse

Vložit nový komentář

Pokud se chcete pochlubit svými obrázky, vkládejte je do vlastní galerie u tohoto místa.

reagovat, odpovědět22.5.2012 19:32 Roman Mašija
Model hradu Obřany
http://ramon71.rajce.idnes.cz/hrad_Obrany%2C_muj_model/
Velmi amatérský počin, vyplývající z nadšení oním místem a hradem. Naddymenzoval jsem celkově objem zdiva a i opevnění s podsebitím je poplatné době 150 let po zániku hradu. Ale i tak, takto mohl hrad vypadat pokud by nebyl zbořen v době husitských válek.
reagovat, odpovědět8.1.2011 20:08 Jóžin
Moravská Věžka - archeologickým průzkumem zničený hrad
V květnu 2008 jsme na Obřanech byli ... a odcházel jsem odtamtud vyloženě znechucen. Nějakým archeologickým průzkumem tam bylo odhaleno mnoho zdí - ale nebyly ani zakonzervovány, ani znovu zahrnuty zeminou. Takže se neskutečnou rychlostí rozpadají.
Je to následek toho průzkumu pánů Kříže a Konečného ze 70. let? Nebo tam po nich kopal ještě někdo? Nenajde se banda nadšenců, která by s tím něco udělala - tedy buď konzervaci nebo zasypání?
reagovat, odpovědět20.2.2011 21:03 Milan Náplava
Ano, je to opravdu výsledek neodborných zásahů amatérského "archeologa" Antonína Kříže, původním povoláním mistra kabelovny z Brna - Židenic (Rokycanovy ul.). Od samotného začátku svého důchodu spolu s přáteli, převážně rovněž důchodci, totálně rozkopal vnitřní hrad a pár sond učinil i na předhradí... Jeho činnost mu byla několikrát úředně zakázána, ale s menšími přestávkami zde kopal bezmála 19 let a lokalitu de facto zničil. Nerespektoval základní archeologické postupy, měření ani dokumentaci výkopů. Jen díky krátké účasti mnoha tehdy mladých archeologů Konečného (na hradě) a Merty (na vápenkách) známe odborná zhodnocení průzkumu. Je to pro hrad Obřany tragédie, ale některé hrady (např. Orlov) dopadly díky nedostatečným odborným průzkumům ještě hůře... O záchraně hradu jednala na samém počátku 90. let 20. stol. s patřičnými státními úřady i ŠLP Křtiny dobrovolnická organizace Jednota sv. Klimenta se sídlem v Břeclavi (a s tehdejší mládežnickou pobočkou v Brně). I přes možnost získání financí a logistické podpory se nepodařilo realizovat záměr zasypání (konzervace dosavadních zbytků) hradu a prezentace formou informačních tabulí a náznaků korun zdiva. Od té doby bylo znovu na hradě několikrát amatérsky kopáno, zničena jedna z raně gotických patek brány a nenávratně ztracena pohozená část portálu ze sklepení paláce. Rovněž byla znovu vytěžena zasypaná cisterna, v prostoru brány odhalen středověký žentour zasazený do dlažby a následně vandaly rozbit atd. atd. Hradu neprospělo ani zřízení modře značené turistické cesty a díky podnebním vlivům a lidské destruktivní činnosti začala nenávratná likvidace posledních zbytků zdiva odhalených amatérským průzkumem... Bohužel...
reagovat, odpovědět21.6.2008 10:46 DarkMan
Výlet 2008
Uf, nedávno jsem vystoupil na vršek ke zřícenine Obřany. Sice se od rozcestníku říká, že je to půl kilometru - ale je to stále do ohromného kopce! (Táhl jsem ještě kolo). Dal jsem si pěkně do těla ale stálo to za to. Je to krásný pohled. Doporučuji navštívit!!
reagovat, odpovědět14.5.2008 08:55 Milan Náplava
Hradisko v Bílovicích
Reaguji na předchozí dotaz, který byl vznesen ohledně Hradiska v Bílovicích nad Svitavou, které sousedí s kopcem Gerhardky. Bohužel areál pravěkého opevnění je dnes zastavěn a ani po obvodě nejsou zachovány zbytky opevnění. Pouze na východě v místech úzké přístupové šíje je nepatrný zbytek příkopu. Plánuji pro tento server samostatný příspěvek a tak v něm bližší informace.
reagovat, odpovědět12.5.2008 19:38 Radouš a Ajda
Obřanský hrádek, Gerhardky a Hradisko
Zřícenina resp. viditelné teréní nerovnosti se zbytkami zdí hradu Obřany jsou velmi pěkným místem. Tohle místo jsme navštívili v únoru letošního roku a díky tomu že ještě nebyly rozkvetlé stromy byl z tohoto místa i krásný výhled na rozmanitou okolní krajinu podél řeky Svitavy. Doporučuji každému koho fascinují i jen teréní nerovnosti či nepatrné zbytky zdí po dávném osídlení.

Co mě však nadchlo ještě více je kopec Gerhardky, kam jsme se vypravili díky typu z předchozího příspěvku. Moc jsem od toho nečekal, avšak nadšení bylo velké. Na vrcholu kopce Gerhardky jsou viditelné teréní nerovnosti, jak je psáno v předchozím příspěvku vrchol kopce je plochý a díky tomu že je bez stromů, pouze vysoká tráva, avšak husté zalesnění všude okolo si člověk lehce představý starověkou osídlenou osadu či nějaký hrádek. Sondy jak je také psáno v předchozím příspěvku jsou stále viditelné a dokonce jsem jich objevil více, řekl bych tak na čtyřech až pěti místech vrcholku kopce. Dále mě překvapil pěkný výhled na sever od osady, kde jako na jediné straně není tak husté zalesnění a přes školku jde krásně vidět na Řícmanice, Babice nad Svitavou, Adamov a na vysílač který je v těsné blízkosti hrádku Ronov u Adamova. Díky tomu si může člověk udělá krásný obrázek o okolní krajině ...
Podle všeho bych však soudil, že se na tomhle místě opravdu kdysi nějaká osada či hrádek nacházel a místo na mě chvílemi působilo až záhadným dojmem. A co se vodního zdroje týče, vždyť k Svitavě to zase tak daleko není ...

Cestou z Gerhardek jsme šli přes kopec Hradisko, kde jsme se snažili najít "pravěké opevnění" o kterém jsme se dozvěděli opět z předchozího příspěvku, avšak neúspěšně. Myslím, že jsme kopec důkladně prozkoumali, ale na nic co by se pravěkému opevnění podobalo jsme nenarazili. Kdokoliv máte jakékoliv informace ať už k tomuhle opevnění, kopci Gerhardkám nebo k zřícenině hradu Obřany určitě zde zanechte Váš komentář, rád se dozvím více ... :-)
reagovat, odpovědět20.2.2011 21:13 Milan Náplava
Obávám se, že Gerhardky mají něco společného s historickým osídlením či fortifikací pouze jen svůj zajímavý název... Jak již bylo řečeno, na Gerhardkách nic nebylo nalezeno a to co se v sondách jevilo jako zbytky zdí jsou jen přírodním způsobem rozrušené skalní bloky dnes v podobě kamenné suti na které je vrstva lesní prsti a vzrostlá vegetace. Ověřil jsem si to při nedávné návštěvě v zimě roku 2011 při detailním pozorování vývratů kořenů stromů nedaleko původní sondy amatérského archeologa Kříže... Název by mohl čistě hypoteticky souviset s okolními vesnicemi a s jakýmsi historickým povědomím jeho původních obyvatel (např. Řícmanic), že v lesích směrem k Brnu někdy stálo sídlo loupeživého rytíře Gerharda, které bylo v polovině 20. stol. skutečně objeveno nikoli na Gerhardkách ale až nad Těsnohlídkovým údolím... Ale je to jen domněnka... Jinak na pravěkém obřanském Hradisku jsou pěkně po obvodu vidět zbytky valů i původní brána a na čerstvě obdělaných polích lze dosud najít množství keramiky.
reagovat, odpovědět15.12.2011 14:23 Luděk
Jenom zmíním jeden text z knihy Výletní místo Bílovice u Brna.Popisuje Josef Kozlík, vydáno1898:

8. Mezi Ochozí a Bílovicemi jest les „Gerhádky“. Tam stával pevný hrad. Na něm sídlo měl výbojný
rytíř Gerhard z Obřan. Svými loupežemi mnoho škody způsobil osadám vůkolním. Proto vysláno bylo proti němu roku 1286 vojsko pod vůdcem Závišem z Falkenštejna, který přinutil rytíře vzdáti se. O několik let později byl hrad opětně obléhán, dobyt a rozbořen úplně, tak že nyní sotva polohu jeho poznáš.
reagovat, odpovědět27.10.2007 17:55 Milan Náplava
GERHARDKY u Bílovic nad Svitavou
Ke svému dřívějšímu komentáři bych rád ještě přidal informace o záhadném místě v okolí zříceniny hradu Obřany u Brna, které má hypotetickou souvislost buď s pravěkou kolonizací krajiny či se středověkým rozvojem panství.

Jedná se o kopec „Gerhardky“, který se rozkládá 2 km severovýchodně od hradu Obřany a 1,5 km východně od Bílovic nad Svitavou. Gerhardky jsou ohraničeny ze severozápadu údolím potoka Ušákova (na sousedním ostrohu zv. „Hradisko“ je pravěké opevnění), z jihu údolím potoka u cesty „Resslovka“ a z východu lesní tratí „Spálenisko“ v blízkosti přírodní rezervace Zadní Hády. Těsně pod vrchol Gerhardek vede žlutě značená turistická cesta z Bílovic.

Název „Gerhardky“ zcela jistě souvisí se jménem Gerharda z Obřan, který kolem roku 1278 postavil hrad Obřany nad údolím Svitavy. Je velice zajímavé si uvědomit, že pomístní název lesní trati přetrval v povědomí lidí (fakt, že tady někde v lesích působil mocný rytíř Gerhard) déle než faktická znalost přesného místa, kde Gerhardův hrad stál. Dochovala se pouze pověst o loupeživém rytíři a jeho hradu někde v lesích u Bílovic ze kterého šířil násilí a teror na pocestných. Tato legenda se zakládá na pravdě. Gerhard z Obřan se v době zmatků po bitvě na Moravském poli stal jako mnoho dalších šlechticů loupeživým rytířem. Okrádal zejména bohaté brněnské kupce za což mu byl hrad dobit královským vojskem, samotný Gerhard spolu s dalšími uvězněn na Špilberku, odkud se dostal až po přísaze věrnosti králi Václavovi II. 28. února 1286. Majetek mu byl vrácen, ale hrad Obřany sloužil posádce jako centrum dalších loupeží i za vlády jeho syna Smila a musel tak být dobit znovu. Zbytky hradu později upadly v zapomnění a byly objeveny až v 50. letech učiteli z Řícmanic a od r. 1964 intenzivně zkoumány brněnským amatérským archeologem Antonínem Křížem. Tomu byla několikrát úředně zakázána činnost, protože svými neodbornými zásahy památku de facto zničil. To nemění ani fakt, že se tak dělo pod patronátem tehdejších vědeckých ústavů. Odkryté zbytky byly až po vášnivých odborných diskuzích prohlášeny za ztracený obřanský hrad.

Právě Antonín Kříž si detailně povšiml zajímavého názvu jednoho z kopců v okolí objevené zříceniny a r. 1973 zde vykopal archeologickou sondu, která na okraji plochého vrcholu kopce odhalila hrázku z nasucho kladených kamenů se zeminou promíšenou dřevěnými uhlíky. Hrázka pokračovala dle patrné terénní nerovnosti dále. Zbytky sondy byly viditelné ještě r. 1996, kdy jsem byl na tomto místě naposledy. Sám Kříž považoval výsledky za problematické (i vzhledem k absenci jakýchkoli jiných nálezů) a ve výzkumu dále nepokračoval.

Lokalita nebyla ani uvedena do odborné literatury. Problematická je i podoba vrcholu kopce se sondou. Ten je plochý, jen nepatrně vystupuje z hmoty kopce, bez výraznějších reliéfních stop opevnění či staveb a ani se v blízkosti nenachází zdroj vody. Tyto neuspokojivé skutečnosti vedly k tomu, že se na tuto poněkud záhadnou lokalitu zapomnělo. Bez odborného posouzení nálezu nelze o Gerhardkách jakkoli spekulovat. Jisté se zdá jen, že vrchol kopce lidově pojmenovaného po rytíři z dávného středověku nese stopy dosud nespecifikované lidské činnosti.

Prameny:
Dějiny města Brna, Brno 1973
Katalog přírodních a kulturních zajímavostí. Školní lesní podnik Křtiny., Křtiny 1974
reagovat, odpovědět10.10.2011 19:49 KK
a jak zní ta pověst o tom gerhardovy???
reagovat, odpovědět26.10.2007 11:13
Anotace
Ta anotace na začátku tohoto příspěvku o hradu Obřany u Brna je totální nesmysl a vůbec nekorensponduje s textem níže. Lépe pracovat s textem a materiály! Jinak v jiných internetových odkazech je historie Obřan zpracována lépe. Jen pro zajímavost doplňuji, že poblíž hradu se zachoval systém středověkých cest k hradu (úvozy) a také se nádherně dochovala středověká cesta k původním vápenicím, které fungovaly při stavbě a opravách hradu. V jedné z nich se nalezl pohřeb muže zavaleného kamením v opuštěné peci. Měl přesku z opasku, jejíž analogie se našla přímo na hradě. Stopa vraždy zbrojnoše ze 13.-14. století?

Dále bych trochu doplnil spekulaci o lokalizaci původního sídla Bočka z Obřan přímo ve vsi u kostela sv. Václava. Jeho výšinná poloha a románský původ této hypotéze nahrává. Nicméně bez zajímavosti není ani poznatek zveřejněný ve sborníku Brno v minulosti a dnes III., Brno 1961 v článku Viléma Hrubého "Staroslovanské Brno I.", že v poloze Skály přímo nad kostelem (knížecí akropole pravěkého hradiska jehož hlavní část se rozkládá vedle) našli badatelé Florián Koudelka a František Adámek v 80. letech 19. století zlomky velkých zásobnic z hlíny promíšené tuhou, které byly zařazeny do 12. - 14. století. Lze tedy předpokládat středověké osídlení i v této výšinné poloze opevněné mohutným pravěkým valem a chráněné vysokými srázy.
reagovat, odpovědět28.10.2007 01:09 Pavel Zany Komárek, korektor
Ona ta anotace zase až tak zcestná nebyla, ba právě naopak, byla úplně v pořádku až na jednu malou „drobnost“ – patřila k jinému hradu téhož jména. To se bohužel někdy stane a již bylo vše napraveno.

Pokud jde o obsažnost jiných stránek, těžko můžete po portálu s celostátním záběrem chtít u všech popisovaných míst (které u nás jdou řádově do tisíců) stejně podrobné zpracování jako o stránek věnovaných monotematicky jednomu či několika málo hradům. Ostatně na dvě z takových stránek odkazujeme i přesto, že jsou v podstatě naší konkurencí. Hlavním cílem tohoto serveru totiž je poskytnout maximum informací byť z vlastních zdrojů nebo odkazem na zdroje jiné. Pokud víte i o dalších stránkách, budeme jen rádi, když je vložíte v sekci odkazů.

Obsah serveru hrady.cz je tvořen z větší části jeho návštěvníky, proto se na nápravě jeho nedostatků můžete podílet i vy sám. V podstatě to tak již činíte, byť trochu nevhodnou formou. Komentáře jsou určeny spíše pro informace osobnějšího charakteru jako např. dojmy z návštěvy místa atd., Faktografické texty takového druhu, které vkládáte je vhodnější vkládat jako standardní texty v záložce „vložit k místu > textové informace“. Byli bychom proto rádi, kdybyste tak mohl učinit dodatečně.

redakce
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu