První labský most na území Ústí byl předán do provozu 1. 1. 1874. Šlo o (v Česku) neobvyklou konstrukci patrového mostu, na jehož horním podlaží vedla železniční trať, zatímco dolní podlaží sloužilo silniční dopravě. Celková délka mostu činila 310,637 m.
Graficke pismenko Dochovaná levobřežní opěra je vidět z vlaků na trati Praha – Děčín či z Pražské ulice těsně nad současným železničním mostem (před ním směrem od Prahy), případně shora z ulice Na Větruši.
Základ labského pilíře se objeví při nízkém vodním stavu, byl lépe vidět z jižní, dnes nepřístupné lávky železničního mostu, ale lze ho zahlédnout i z lávky severní. Při extrémně nízkém vodním stavu na něj je možno dojít ze střekovského břehu suchou nohou.
Ivan Grisa, 10.6. 2008

    historie

    Most vznikl v rámci stavby tzv. spojovací dráhy v Ústí. Společnost Rakouské severozápadní dráhy po prohrané válce v roce 1866 nabídla rakouskému státu, že postaví tratě na česko-slezském pomezí, požadované Pruskem v rámci mírové smlouvy. Za to však požadovala udělení koncese na tzv. polabskou dráhu Kolín–Lysá n. L.–Litoměřice–Střekov–Děčín–Prostřední Žleb s odbočkou do Ústí (k nádraží ÚTD), která jí měla umožnit jednak podíl na přepravě

    Ivan Grisa, dle fondů Archivu města Ústí n. L. a Národního archivu ČR, 10.6. 2008

    popis

    Most začínal opěrou, ukončující násep, po kterém vedla železnice z tehdejší stanice Rakouské severozápadní dráhy Ústí (Aussig), přejmenované záhy na Střekov (Schreckenstein, dnes Ústí n. L. Střekov). Mezi tuto opěru (na plánu mostu z počátku 20. století označena I) a první pilíř (II) byla vložena plochá příhradová konstrukce se spodní mostovkou délky přibližně 22 m, po které vedla železnice. Pod tímto polem vedla jednak silnice Kramoly –

    Ivan Grisa, dle fondů Archivu města Ústí n. L. a Národního archivu ČR, 10.6. 2008
    most
    zaniklý
    volně přístupno
    Česká republika
    Ústecký kraj
     Ústí nad Labem  (UL)
    Ústí nad Labem