Graficke pismenko V r. 1499 získal Ptení s dvorem a pustou ves Bernov Jakub ze Šarova, nejvyšší hofrychtéř Markrabství moravského, vlastnící již sousední blízkou tvrz a ves Krumsín. Za jeho vnuků Jiřího a Viléma ze Šarova se v r. 1581 znovu připomíná ve Ptení tvrz. Vznikla patrně jako nové rodové sídlo brzy poté co Václav ze Šarova prodal v r. 1527 tvrz krumsínskou. V době českého stavovského postání z l. 1618 - 1620 vlastnil Ptení Hynek ze Šarova, jemuž byly pro účast v povstání tři čtvrtiny majetku konfiskovány. Hynek se sice pokoušel vysloužit si u vítězů milost (v r. 1628 byl komisařem kardinála Ditrichštejna), jeho ptenský statek byl však přesto v r. 1630 prodán a Hynek se pak uchýlil na Slovensko.

 
Graficke pismenko Ptenský statek koupi za 14 000 moravských tolarů jeden z představitelů cizí pobělohorské šlechty, válečný rada a plukovník Antonín Miniatti z Campoli. V r. 1631 se stal velitelem olomoucké pevnosti, která se v červnu 1642 vzdala Švédům. Miniatti využíval vojenských funkcí hlavně k vlastnímu obohacování, takže byl nakonec zbaven všech hodností. Většina jeho majetku byl zabavena na vyrovnání zpronevěřených peněz, ptenský statek se však podařilo Miniattiho ovdovělé manželce Anně Marii, rozené Krebsové, zachránit. V r. 1679 koupil Ptení zemský písař Václav Bernard Bartodějský z Baroděj. Jeho syn je prodal Janu Baptistovi Miniattimu, po němž držel Ptení jeho syn František Fortunát Miniatti, císařský tajný rada a od r. 1722 hejtman Přerovského kraje, poslední mužský potomek rodu. Jeho dcera Marie Anna, provdaná za hraběte Matyáše z Hodic, prodala statek v r. 1746 hraběnce Maxmiliáně Hetzerové z Aurachu, provdané d´Oudaille, od níž jej v r. 1757 koupil klášter sv. Kláry v Olomouci.
 
Graficke pismenko Při prodeji statku v r. 1746 se o ptenské tvrzi hovoří jako o zámku. Tato změna terminologie vyjadřuje přeměny ve vybavení interiéru a v úpravě okolí zámku, kolem nějž byl v první polovině 18. století vybudován okrasný park s oranžérií. Vlastní budova nebyla zřejmě přestavěna, protože si dodnes zachovala renesanční charakter s typický čtvercovým půdorysem, s vnitřním nádvořím a kulatými věžičkami v rozích. Místnosti jsou vesměs zaklenuté křížovou klenbou s hřebínkem. Po r. 1757, kdy panství získaly olomoucké klarisky, ztratil zámek charakter panského sídla a stal se pouhou hospodářskou budovou. Protože nebyl opravován a v r. 1790 hrozil sesutím, muselo být první patro sneseno. Tím zámek dostal dnešní podobu.
 
Graficke pismenko Po zrušení kláštera v r. 1782 připadlo Ptení náboženskému fondu a v r. 1825 je koupil v dražbě hrabě Filip Ludvík Saint Genois, jehož syn je r. 1878 prodal Lichtenštejnům. Při první pozemkové reformě byl v l. 1924 - 1925 velkostatek zabrán státem, od nějž koupilo v r. 1936 zámeckou budovu s polesím město Prostějov. Od r. 1953 byl zámek majetkem Čs. státních lesů a sloužil jako byty jejich zaměstnancům či jako místní kino. Dnes je zámek opět v majetku města Prostějov. To však pro něj nemá využití a nabízí jej obci Ptení. Obec by sice zájem měla, představovala by si v něm zařízení pro seniory a prostory pro konání kulturních akcí. Kamenem úrazu jsou jako obvykle finance - odhadované náklady na přestavbu ve výši cca 100 milionů korun jsou zcela mimo možnosti obecního rozpočtu.

Text: historie
24.5. 2005 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Morava, Svoboda, Praha 1983 (doplněno redakcí hrady.cz)

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182