Graficke pismenko Pozemek, na kterém stojí palác patřil do 16. st. řádu maltézských rytířů. Po požáru Malé Strany v roce 1541 na něj byla ukládána suť ze zničených domů. Posléze na místě vyrostl dům malostranského měšťana Kryštofa Kobra z Kobršperku. Ten o dům i o život přišel kvůli účasti na spiknutí proti císaři Ferdinandu II. Císařský hejtman a vojenský velitel Prahy, František Helfríd, svobodný pán z Kaiserštejnu, zde vystavěl v roce 1696 šestiboký jednopatrový barokní palác s dvorem uprostřed a s dvěma věžemi. Autorem projektu byl pravděpodobně architekt Giovanni Battista Alliprandi. Roku 1831 koupil palác Jan Josef kníže z Lichtenštejna. Za něj byl palác přestavěn klasicistně; při této přestavbě byly sneseny věže spojené atikou. Z barokní stavby zůstal jen sloupový portál, nově opatřený rodovým lichtenštejnským znakem. Roku 1864 koupil palác mlynář František Odkolek, který ho dal znovu přestavět v novorenesančním slohu stavitelem Františkem Srncem. Od Odkolků získala palác i se zahradou Praha, za okupace ho zabrali Němci. Po válce sloužil jak kanceláře a sklady a postupně chátral. V letech 1982–1991 proběhla generální rekonstrukce objektu. Palác slouží potřebám vlády České republiky, například k ubytování významných státních návštěv. Bydlely v něm například královny – britská, nizozemská a dánská, španělský královský pár či lucemburský vévoda.

Text: historie
9.4. 2008 - Milan Caha (zdroj: Pavel Vlček (edt.), Umělecké památky Umělecké památky Prahy - Malá Strana, Academia, Praha 1999)