Zachovalý reliéf hrádku neznámé historie na úbočí údolí Trkmanky (Bezednice), v nádherném prostředí Ždánického lesa.

Pohled na jádro hrádku od severovýchodu

© Roman Řezáč 01/2008

rádek zvaný Hradisko či Újezd, leží na okraji velkého plochého ostrohu, táhnoucího se z masivu vrcholu Hradisko, nad údolím Trkmanky, neboli Bažantnice (místními též zvané Bezednice), asi 3 km severozápadně od Ždánic, v oblasti Ždánického lesa. Ten je studnicí památek jak středověkých, tak pravěkých. Nedaleko se nachází známá lokalita Konůvky s archeologicky prozkoumanou vesnicí, tvrzí a kostelem nebo hrádek Kepkov či Kvášov. Při mé návštěvě tento hrádek neustále zahalovala mlha, jako by symbolicky chtěla vyjádřit tajemnost toho sídla, jehož historie i podoba je stále neznámá. Dokonce se uvažuje o tom, že nebylo zcela dokončeno (J. Unger 1992). ...

Roman Řezáč, 21.1. 2008

historie

Historie hrádku je zatím značně nejistá a neznámá. Ves Lhota se zmiňuje od roku 1391, kdy už patřila ke Ždánicím. Od roku 1490 byla již pustá. Mezitím se ves zmiňuje v roce 1466, její zánik je tedy třeba hledat někde v rozmezí pozdějších 24 let. Vznik hrádku je tak možné předpokládat ještě před rokem 1391, kdy ještě před připojením ke Ždánicím byla jeho stavba logická. Pokud bychom se ztotožnili s názorem, že sídlo nebylo dokončeno, mohlo to být

Roman Řezáč, 21.1. 2008

pověsti

Zmínky o údajných zbytcích zdí

V 19.století se hovoří o zdech na hrádku (konkrétně J. Vrbas, který hrádek prvně popsal). Toto však není nijak podložené. Povrch hrádku je mimo jedné výrazné deprese rovný a nenese po zdivu žádné památky. Je však pravdou, že po bocích se několik menších kamenů povaluje. Pravděpodobně z hrádku pochází, ale jejich četnost a velikost spíše naznačuje jejich použití pro podezdívku nějaké stavby či dřevěné hradby, než pro skutečný kamenný palác, ač

Roman Řezáč, 21.1. 2008

popis

Reliéf hrádku je velmi dobře dochovaný. Měl dvoudílnou podobu, skládající se z předhradí a samotného jádra, umístěnými podélně za sebou, orientace sever-jih. Celkově tak hrádek dosahoval úctyhodné 100 m délky. Jádro mělo obdélníkový tvar, zřejmě se zaoblenými rohy, o rozměrech asi 20 x 10 m. Na jeho povrchu se nachází jediná výrazná deprese, a to v severozápadním rohu jádra. Vzhledem k terénní situaci a poloze předhradí je to ideální místo

Roman Řezáč, 21.1. 2008