Židovské osídlení Brandýsa je uváděno do počátku 16. století. Již v roce 1515 je zde doložena prvá synagoga – dřevěná budova krytá šindelem, která stála ve dvoře obytné budovy. V polovině 16. století židovská obec načas zaniká. V roce 1559 jsou Židé z Brandýsa vypověděni a 18. července toho roku odcházejí do exilu do Poznaně. Mezi lety 1564 – 1567 se pak do Brandýsa židovské rodiny postupně vracejí. Synagoga spolu se židovským městem byla vypálena vojáky v roce 1622. V roce 1656 je stále uváděna jako pustá, není však jisté, zda se nejedná o ruiny synagogy, která byla po požáru v roce 1622 již obnovena. K další obnově došlo v roce 1657, za 130 let na jaře 1787 opět do základů vyhořela. Další budova byla menší a i ta vyhořela. Stalo se tak v roce 1827, tehdy shořel nejen byt rabína, ale i  celý archiv židovské obce. Současná budova byla postavena 3 roky po požáru. Je to prostá klasicistní budova, netradičně orientovaná k severosevero-východu s dvoupatrovou ženskou galerii. Bohoslužby se v ní konaly do 2. světové války. Po válce v Brandýse nebyla obnovena židovská obec, budova přešla do majetku státu a byla adaptována na skladiště. Od roku 2002 ji využívá Židovské muzeum jako depozitář.

Text: historie
31.12. 2007 - Milan Caha (zdroj Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Sefer 1992 a materiál Židovského muzea)

tianDe Praha

© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu