Graficke pismenko Písemné zprávy jsou o tomto hradě skromné, stejně jako jeho zbytky na mohutném z širokého okolí viditelném kopci na západním okraji městečka Potštejn, 1 km od potštejnského hradu. Dataci založení hradu můžeme pouze odhadovat, stejně tak důvody jeho vzniku. První písemná zmínka je z roku 1356, kdy je doložen název Velešov, při koupi potštejnského panství Karlem IV. od synů Mikuláše z Potštejna. Právě on dal pravděpodobně podnět k výstavbě Velešova, poté co byl dobyt a pobořen jeho hrad Potštejn markrabětem Karlem. Potštejn nesměl být obnoven, proto začali páni z Potštejna s výstavbou nového sídla na nedalekém kopci. Zde dochází k několika variantám důvodů vzniku hradu. Profesor V. Šimák se domníval, že Velešov založil již Mikuláš z Potštejna, když se chystal dělit potštejnské panství mezi své syny. Hrad měl být centrem části panství, ke kterému mělo patřit i město Vamberk. Proti tomuto tvrzení stojí fakt, že se hrad Velešov v žádné písemnosti nepřipomíná v souvislosti s Mikulášem z Potštejna. Podle prof. Fr. Musila je pravděpodobnější názor A. Sedláčka, že hrad vznikl až po roce 1341, kdy král Jan Lucemburský vrátil potštejnské panství bez hradu Potštejn synům Mikulášovým. Z tohoto důvodu založili hrad Velešov, který měl sloužit jako jejich rezidence a sídlo panství. Druhá písemná zpráva, která je z roku 1358 se o Velešovu už zmiňuje jako o hradu. V tomto roce Karel IV. směnil práva k potštejnskému panství ve prospěch Jana z Vartenberka. Hrad ovšem ztratil svůj význam již o dva roky dříve, kdy ho získal Karel IV. od synů Mikuláše z Potštejna. Obě panství byla opět spojena v jedno a hrad začal pustnout. V dalších historických pramenech se již nikde neuvádí. Až v letech 1771–1773, kdy byl hrad silně poškozen těžbou kamene na řadu staveb v městečku Potštejn a hledáním pokladu na popud tehdejšího majitele potštejnského panství, kterým byl Jan Antonín Harbuval-Chamaré.

 
Graficke pismenko Dvoudílný, nevelký hrad se nacházel na vysokém kopci, který z východu a západu strmě spadá do údolí, stejně tak jeho severní strana prudce spadá k silnici z Potštejna do Doudleb nad Orlicí. Obrana hradu se tedy soustřeďovala od jihu, kde areál hradu byl oddělen od okolí příkopem, asi 15 m širokým. Za příkopem se nacházelo lichoběžné předhradí, které bylo také z boku chráněno příkopy. Na předhradí jsou dodnes patrné pozůstatky zdí na jeho obvodě. Za dalším hlubokým příkopem leží jádro hradu. Vlastní hrad se nacházel na severní straně ostrohu hradního kopce. Dodnes jsou patrné fragmenty zdiva jako reliéfy po dvouprostorovém paláci. Palác byl obdélný, cca 40 m dlouhý a 18 m široký, doplněný parkánem. Je dosti možné, že hrad nebyl zcela dokončen, vzhledem k tomu, že jeho životnost byla velmi krátká, zhruba dvě desetiletí. Typ tohoto hradu charakterizujeme jako dvoupalácový a byl v době vlády Karla IV. velmi módním (T. Durdík).

Text: historie
12.1. 2011 - Jan Švejkar, 2011: Musil, F., Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, 1998, s. 177-178; Durdík, T.,Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2009, s. 584-589.

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182