Graficke pismenko Barokní farní kostel sv. Jana Křtitele dostavěný a posvěcený r. 1734 stojí na východní straně, v místě původního románského kostelíka, ze kterého se dochovala mohutná hranolová věž se základy ze 13. stol. a část sakristie. V 16. stol. byl nad zvonicovým patrem zřízen nízký ochoz se zděnými vížkami v rozích a postaven osmiboký jehlan. Fara se připomíná již r. 1324 – z toho plyne, že tu byl i kostel.

 
Graficke pismenko Na staré obecní pečeti je věž s cimbuřím ještě zubatým, velmi se podobala věži kostela v Brně - Komíně. R. 1726 byl starý kostel z části zbořen a postavena nynější barokní loď v podobě latinského kříže s půlkruhovým presbytářem. Hřbitov kolem kostela do r. 1793.
 
Graficke pismenko Za bitvy u Slavkova 2. 12. 1805 způsobené velké škody na kostele byly opraveny hrabětem Dietrichsteinem. V upomínku je zazděna dělová koule na jižní straně věže a část munice uložená na faře, kde Napoleon 28. 11. 1805 několik hodin odpočíval.
 
Graficke pismenko Roku byla 1863 vystavěna oratoř a zazděny nové dveře do sakristie. 25. 5. 1917 byly zrekvírovány zvony k válečným potřebám. Nejstarší zvon pochází z r. 1569 od zvonaře Adama z Velkého Meziříčí (906 liber). Dnes jsou zde 3 ocelové zvony: velký zasvěcené Matce Boží (524 kg) v tonu dis, střední sv. Josefu (232 kg) v tonu fis, polední sv. Janu Křtiteli (128kg) v tonu H od firmy Manoušek v Husovicích z r. 1917. Ze starých zvonů zbyl nejmenší umíráček z r. 1759 od Libora Martina z Brna s obrazy sv. Antonína Paduánského a Panny Marie Starobrněnské.
 
Graficke pismenko Při druhé světové válce kostel zasáhly čtyři dělostřelecké granáty a zřítil se jehlan věže a stará malovaná okna s medailony byla rozbita. Na faře se ubytovali němečtí vojáci.
 
Graficke pismenko Uprostřed kostela je vchod do krypty krytý pískovcovým kamenem s fragmenty písmen v rozích (silně sešlapané). Ve zděné cihlové kryptě s cihelnou valenou klenbou leží čtyři modřínové rakve s malovanými liliovými kříži (nebyly antropologicky prozkoumány). Hlavní oltář sv. Jana Křtitele z druhé poloviny 18. století je zdoben šesti dřevěnými metrovými zlacenými svícny. Po bocích sloupů s korintskými hlavicemi jsou sádrovcové sochy rodičů sv. Jana Křtitele sv. Zachariáš (starozákonní kněz) a sv. Alžběta, uprostřed je svatostánek se dvěma dřevěnými zlacenými cheruby a dvěma menšími anděly. V oltáři je kamenná deska s ostatky sv. Františka Saleského. Na evangelijní straně je boční oltář s obrazy sv. Kříže a medailonovým obrazem sv. Markéty od brněnského jezuity Ignáce Rabba. Po bocích stojí sochy Panny Marie a sv. Jana. Oltář je ze třetí čtvrtiny 18. stol. Druhý boční oltář stojí u kazatelny na epištolní straně, s obrazy sv. Antonína Paduanského a medailonem sv. Barbory. Po bocích stojí dřevěné sochy sv. Prokopa a sv. Vendelína. Kostel měl později odstraněné oltáře z 19. století – oltář Panny Marie Lurdské a božího Hrobu.

Text: historie
27.3. 2010 - Jaromír Schoffer