hrad Klenov

Zámčisko, Havránka, Vreuntspergk, Freundsberg

Klenov - popis vrcholu a hrádku

Graficke pismenko Vrchol Klenova je tvořen výrazným skalnatým vrcholem s mohutnými skalními bloky, které vznikly puklinovým zvětráváním hřebenové lavice magurského flyše. V jeho nejvyšším bodě se nalézá největší a nejvýraznější skalní suk, nazývaný lidově „Havránka“. Toto skalisko o rozměrech cca 13 x 9 m s výškou asi 6 m tvořilo ústřední bod celého hradu. Na skále jsou stopy po umělých zásecích pro zakotvení konců trámů dřevěné konstrukce a také základové žlaby pro uložení spodního věnce srubové stavby. Tou byla pravděpodobně menší strážní věž, jež tvořila zároveň centrální objekt celého hradu. Podobné stopy po zakotvení trámů se nacházejí i na okolních skaliscích. Z toho lze usuzovat, že drobné srubové stavby se nacházely i v těsné blízkosti věže, při úpatí hlavní skály. Možnou menší strážnici lze předpokládat i na výraznějším skalisku na jihovýchodě, odkud šlo snadno kontrolovat přístupovou cestu v sedle mezi kopcem Klenov a vrcholkem Štípa (706).

 
Graficke pismenko Jelikož se v celé lokalitě bývalého hradu nachází velké množství úlomků mazanice (oranžové až červené barvy), lze předpokládat, že dřevěná konstrukce byla mazanicí alespoň částečně omazána a chráněna tak proti požáru a povětrnostním vlivům.
 
Graficke pismenko Hrad zanikl patrně v důsledku požáru, který měl pro něj, jako pro celodřevěnou konstrukci, katastrofální následky. Svědčí o tom větší množství nalezených zuhelnatělých úlomků mazanice a zuhelnatělých dřev.
 
Graficke pismenko Hrad byl chráněn od východu a jihu přirozeně díky strmým svahům. K severu a západu vedou svahové hřebeny. K západu poměrně prudký, kde se mohlo nacházet snad jen lehčí opevnění a severní, který po několika málo metrech přechází v mírněji klesající skalnatý hřeben táhnoucí se na sever až nad přehradu Bystřička. Dle tohoto terénního uspořádání lze pravděpodobně očekávat vstupní bránu do areálu hradu někde na severní straně. Právě zde čekalo na přicházejícího jen kratší stoupání pod drobnohledem stráží v ochozu hlavní věže. Cesta by tak stoupala podél východní strany Klenova až k jeho jižnímu úpatí. Zde by se stáčela k západu, překonala by ostrý západní hřeben a stočila by se k severovýchodu a severu až by vystoupala na severní hřeben. Tady by se stočila k jihu, přímo ke skalnatému vrcholu s hradem.
 
Graficke pismenko Literaturou je uváděna jako vstupní strana západní. Při současné konfiguraci terénu se to však zdá málo pravděpodobné, leč ne nemožné. Stejně tak není moc reálný ani jediný existující náčrtek lokality hradu na Klenově.

Text: popis
5.7. 2007 - Jan P. Štěpánek s využitím Jiří Kohoutek: Hrady jihovýchodní Moravy, Archa 1995

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182