Graficke pismenko Jak vypadalo původní přemyslovské hradiště, na jehož místě stojí hrad a nejstarší část města Jindřichův Hradec, přesně nevíme – hlavně v době renesance proběhly na bývalé akropoli rozsáhlé terénní úpravy. V letech 1975–1993 na hradě probíhal v rámci rekonstrukčních prací i rozsáhlý archeologický výzkum, díky kterému byla prozkoumána část valu a celkem dlouhý úsek příkopu z mladohradištního období. Díky tomu, že hrad byl postaven na místě hradiště (proto jméno Hradec), byla zastavěná plocha neobvykle rozsáhlá. Dispozice je trojdílná. Jako první byl postaven okrouhlý bergfrit přístupný románským portálkem v patře. Vzhledem k tomu, že opevnění hradiště bylo stále funkční, stavebníci pokračovali výstavbou obytných prostor – k věži byl připojen čtyřprostorový románsko-gotický palác. Poté bylo trojúhelníkové hradní jádro obehnáno masivní zdí, která sledovala průběh mladohradištního příkopu a za ním byla vystavěna menší hradba parkánová. V jižním cípu hradby stála další menší věž, k hradbě (hlavně na západě) pravděpodobně přiléhala další zástavba. Zatímco do parkánu se vcházelo branskou věží, jádro bylo přístupné prostým portálem. Zřejmě v době, kdy na přechodnou dobu vlastnil hrad Přemysl Otakar II., byla v patře paláce zřízena kaple. Ve východním nároží parkánu pak vyrostla čtverhranná obytná věž Hranatka. Hrad měl také už od 13. století dvě hradbou opevněná nádvoří před jádrem, druhé i s parkánem. Do obou se vstupovalo branskými věžemi – v první z nich se zachovaly raně gotické sedilie.

 
Graficke pismenko Další změny prodělal hrad ve 14. století. Plocha paláce byla zdvojnásobena přístavbou dvorního traktu, kaple dostala nový presbyteriář a nová kaple vznikla i v přízemí, částečně se změnilo i vedení parkánové hradby v čele jádra. U brány do jádra přehradila parkán nová budova, další byla vystavěna u západní hradby v jádře hradu.
 
Graficke pismenko V pozdní gotice proběhla na hradě intenzivní několikafázová přestavba, zasahující celý hrad. Palác byl modernizován a dostal nové východní křídlo s velkým sálem. V západní části jádra hradu vznikla další palácová budova, která zasáhla i původní parkán. Se starým palácem byla propojena akrádou. I na protilehlé straně nádvoří zřejmě stával v této době dvoutraktový palác se čtverhrannou věží vystupující vně jádra – jeho zbytky objevil archeologický průzkum. Z této stavební fáze je nejlépe dochovanou stavbou Červená věž (či Menhartka) postavená mezi čtvrtou a pátou branou. V jejím přízemí se dochovala černá kuchyně, považovaná za naši nejlépe dochovanou hradní kuchyň vůbec. Zastavěna byla i obě předsunutá nádvoří hospodářskými (první) i obytnými (druhé) budovami, příkopy získaly obezdívku. Díky těmto stavebních zásahům bylo nutné změnit opevnění hradu – vznikl tak nový hradební okruh, který navazoval na městské opevnění. Nový vysoký parkán se připojil k Hranatce, zpevněný byl dvěma polookrouhlými dovnitř otevřenými baštami a v prostoru dnešního Rondelu byl zřejmě mohutný torion. Dvě bašty byly přistavěny i k čelní hradbě prvního nádvoří.
 
Graficke pismenko V 16. století se stavělo nejdříve v prostoru prvního a druhého nádvoří – vznikly tzv. Rožumberské pokoje s otevřenými arkádami v poschodí, z nichž byl výhled na město a ke kterým o pár let později přibylo další křídlo. V té době vzala za své gotická hranolová věž nad rybníkem. Dále byl postaven velký renesační zámecký palác na jihovýchodní straně jádra – šestiboká vížka v průčelí stojí na místě bývalé bašty zpevňující někdejší parkánovou zeď. Razatně přestavěno a dostavěno bylo původní gotické křídlo při západní straně jádra a nakonec renesančními úpravami prošla i nejstarší část hradu. Celé původní jádro hradu na jihu uzavřel tzv. rondel, který byl s novým palácem propojen arkádovou chodbou. Původní parkán byl zasypán a mezi paláci a rondelem vznikla zámecká zahrada s bazénem a vodotryskem ve tvaru delfína.
 
Graficke pismenko Nedlouho po těchto přestavbách rod pánů z Hradce vymřel po meči a panství se dostalo do rukou Slavatům. Ti na zámku provedli jen několik dílčích změn, např. výstavbu další arkádové chodby od rondelu k poloválcové baště, kde byla umístěna fontána, vstup do zahrady pod Velkými arkádami dostal kovanou mříž a místo renesanční nádrže byla do země zapuštěna kašna s vodotryskem.
 
Graficke pismenko Po vymření Slavatů přešel Hradec do držení Černínů. Počátkem 18. století František Maximilián Kaňka vypracoval návrh na přestavbu staré hradní kaple – byla prohloubena zbořením kleneb spodních komor a nový vchod v přízemí vedl přímo na nádvoří, později došlo i k barokní výmalbě a instalaci nového inventáře. V palácích byly zavěšovány nové stropy, v jednom menším sále u mariánské kaple vzniklo i divadlo.
 
Graficke pismenko V roce 1773 zámek vyhořel a provizorně byla zastřešena jen část jižního paláce, vrchnost převážně bydlela v Jemčině. Teprve na počátku 20. století začaly rozsáhlé opravy.

Text: popis
26.2. 2015 - Iva K. dle T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999