Bílá paní hradecká

Graficke pismenko Po smrti svého manžela Jindřicha II. z Hradce odevzdala ovdovělá paní Markéta, rozená z Leuchtenburka, hradecké panství svému synu a vstoupila do kláštera. Snad již tehdy, když se časem objevila v Hradci v bílém rouše klarisek, zrodily se pověsti o Bílé paní hradecké, jež omylem byla ztotožňována s  paní Perchtou, bílou paní rožmberskou.

 
Graficke pismenko Bílá paní hradecká zůstala po své smrti v jindřichohradeckém zámku a čas od času se tu zjevovala, věstíc tak nastávající význačné události v rodině hradeckých pánů. Mívala na sobě dlouhý bílý kabát a bílou zástěru, hlavu měla pokrytu čepcem, s něhož jí spadal přes bledý obličej hustý závoj. Za pasem nosila svazek klíčů, jímž hřmotně chřestila, jestliže se jí dotklo něco nemilého.
 
Graficke pismenko Jednou jí spatřili lidé v pravé poledne u okna věže, k němuž nebylo odnikud přístupu. Pozdravili ji uctivě, Bílá paní jim poděkovala úklonem hlavy a pak se stále zmenšovala, až zmizela docela.
 
Graficke pismenko Roku 1604 se zjevila rektorovi jesuitské koleje, který byl zpovědníkem Jáchyma Oldřicha z Hradce, a vyzvala ho, aby šel Jáchyma zaopatřiti, ježto se přiblížila poslední hodinka jeho života. Dovedla pak rektora Mikuláše Pistoria, svítíc mu na cestu, až k dveřím komnaty, kde ležel umírající, a zase tajuplně zmizela.
 
Graficke pismenko Kromě „Bílé paní“ dlela v zámku v zakletí „Černá paní“, která strojila rodu pánů z Hradce všeliké úklady. Jednoho dne uloupila v zámku prvorozené dítě a prchla s ním skrze stěnu, která se před ní otevřela. Stihali ji, avšak stěna se za ní uzavřela. Bílá paní, která se v tu chvíli objevila na vnější straně věže v otvoru uzavřeném kamennou deskou, leknutím zkameněla. Od té doby zůstala tam státi jako mramorová socha.
 
Graficke pismenko Po „Černé paní“ zůstaly na památku černé, nesmazatelné otisky prstů, jimiž se opřela o zeď, když prchala se svým vzácným lupem.

Text: pověsti
4.11. 2002 - Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků.