Obutí augustiniáni – Řád sv. Augustina

Graficke pismenko Nový žebravý řád, který vznikl sloučením několika samostatných původně italských poustevnických kongregací, byl potvrzen v roce 1256. V současnosti má řád na 500 domů ve 28 provinciích a 4 viceprovinciích. Méně početní reformovaní bosí augustiniáni se oddělili v 16. století. Hlavou řádu je každých šest let volený generální převor, který sídlí v Římě. První kláštery vznikly v Čechách za vlády Přemysla II. Otakara, další řada klášterů pak vznikla v pobělohorské době. Sedm z těchto klášterů zůstalo i po josefínských reformách. Před zřízením české provincie (patřily do ní i Morava a Polsko) v roce 1357 spadaly české kláštery pod bavorskou provincii. Znovuzřízena byla česká provincie v roce 1604 (už pouze Čechy). Obutí augustiniáni nosí černý hábit s dlouhou kapucí a s černým koženým řemenem, při slavnostních příležitostech používají široké návlečné rukávy (manicae). Novici nosí hábit bílý. Ve znaku má řád černou knihu obtočenou páskem, na níž stojí planoucí červené srdce probodnuté šípem, který se kříží s pastýřskou holí, štít je zlatý. K řádovým svatým kromě sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky patří sv. Mikuláš Tolentinský a sv. Tomáš z Villanovy. Z kláštera v Mnichově - Pivoni je známý poustevník bl. Koloman. Nejznámějšími příslušníky řádu jsou Martin Luther, starobrněnský opat (a především zakladatel genetiky) Johann Gregor Mendl nebo skladatel Pavel Křížkovský.

Text: historie
9.8. 2007 - Ivka (P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 1998)


Zavřít reklamu