Graficke pismenko Obuté augustiniány do Prahy v roce 1285 pozvali král Václav II. a pražský biskup Tobiáš z Bechyně. Jako místo příštího konventu bylo určeno městiště u kostelíka sv. Tomáše Apoštola a kaple sv. Doroty. Kostel patřil břevnovskému klášteru benediktýnů a tak se opat Kristián na žádost panovníka vzdal patronátních a vlastnickým práv ve prospěch augustiniánů. V roce 1315 posvětili presbytář nového chrámu na místě původního kostela mohučský arcibiskup Petr, trevírský arcibiskup Balbín, pražský biskup Jan IV. z Dražic a olomoucký biskup Petr. Kostel samotný, stejně jako přestavěná kaple sv. Doroty, byl vysvěcen v roce 1379 kardinálem Pileem, arcibiskupem mohučským Ludvíkem a arcibiskupem pražským Janem Očkem z Vlašimi.

 
Graficke pismenko Už v roce 1306 se pozemky kláštera rozrostly o Pytlíkovskou zahradu, kterou darovala abatyše svatojiřského kláštera Kunhuta, v roce 1323 darovali klášteru další pozemky Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou a v roce 1351 i Karel IV. V roce 1358 klášter koupil další pozemek pro výstavbu pivovaru. Císař Karel IV. také daroval klášteru ostatky sv. Tomáše Apoštola, které získal v augustiniánském klášteře v Sieně.
 
Graficke pismenko Stavba konventu probíhala souběžně se stavbou kostela během 14. století. Za husitských válek (1420) však byl téměř celý zničen, výjimkou je částečně dochované východní křídlo. Řeholníci se do kláštera vrátili někdy kolem roku 1450. V letech 1503, 1509 a 1541 klášter vyhořel, poškozena byla i klenba kostela. Peníze na opravy získával řád rozprodáváním majetku. Císař Rudolf II. nechal svého architekta Ulrika Aostalliho posoudit stav staveb a navrhnout úpravy, které však přesahovaly finanční možnosti řádu a byly uskutečněny jen částečně. Do roku 1592 byl dostavěn kostel a nově byla vyzdvižena jeho severní věž. Stavba konvetu pokračovala až do roku 1637, kdy byla zakončena posvěcením hlavního oltářního obrazu od Petra Pavla Rubense. Další opravy si vyžádalo poškození konventu bleskem v roce 1723. Až v roce 1727 byl požádán o spolupráci Kilián Ignác Dientzenhofer – také jím navržené úpravy byly realizovány jen částečně. Podle smlouvy měl zachovat starší konstrukce, provést jen nejnutnější úpravy a také nově upravit průčelí kostela. Na nové výzdobě kostela se podílel sochař Karel J. Hiernle a fresky vyhotovil Václav Vavřinec Reiner. Nové vysvěcení kostela proběhlo v roce 1729.
 
Graficke pismenko Další výraznější úpravy konventu proběhly až po roce 1950, kdy byli řeholníci vyhnáni a konvent byl přeměněn na domov důchodců.

Text: historie
9.8. 2007 - Ivka (P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 1998)


Zavřít reklamu