Kostel svatého Mikuláše pod Krudumem (Chlumem)

Graficke pismenko Zaniklý pozdně románský kostel s protáhlou hlavní lodi s pravoúhlým presbytářem vyrostl na skalním výchozu poblíže průsmyku na staré cestě ze Sokolova do Lokte. Výzkum nalezl bohatý archeologický materiál, jež poskytl cenné informace o jeho existenci. Historické prameny ho poprvé zmiňují roku 1253 v souvislosti s majetkem řádu křížovníků s červenou hvězdou jako filiální k loketskému kostelu sv. Václava spolu s dalšími, dnes již zaniklými kostely sv. Wolfganga a sv. Jana Křtitele. Archeologický výzkum prováděný v letech 2002-2004 Krajským muzeem Karlovy Vary a Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov lokalitu identifikoval a odhalil i souvislosti jeho vzniku s vazbou na okolní osídlení a objevené stopy důlní činnosti. Překvapivě velký kostel v těchto končinách napovídá, že ve 13. století, kdy tato stavba vznikla, zde panoval čilý ruch, pravděpodobně v souvislosti s těžbou významné suroviny. Se zánikem této těžby – snad na přelomu 15. a 16. století – lze předpokládat i zánik zdejšího účelového osídlení, a tím i zánik kostela sv. Mikuláše.

 
Graficke pismenko Archeologové nalezli rozsáhlé pozůstatky po historické těžbě (sejpy, odvaly, odvodňovací kanály i propady starých důlních děl).
 
Graficke pismenko V roce 2004 byl zahájen sondážní výzkum některých situací, který potvrdil těžbu nerostného bohatství v bezprostředním okolí kostela v různých časových obdobích. Některé haldy byly navíc druhotně přetěženy a materiál použit na vydláždění okolních cest. Vzhledem k vysokému obsahu železa jaspisu dostala část takto vydlážděné stezky jméno „Rote Strasel“ - Červená cesta.
 
Graficke pismenko Z historického hlediska nejzajímavější výsledky přineslo hledání vyústění spodních důlních vod v prohlubni severně výše jmenované stezky. Výzkum odhalil toto vyústění v hloubce 3,5 metrů pod povrchem okolního terénu. Vedle původní barokní výdřevy zde byl nalezen také doprovodný keramický materiál. Důlní činnost pod Krudumem nelze s největší pravděpodobností spojovat s rozvojem těžby cínových rud, k níž došlo v sousedním Horním Slavkově a Krásně prokazatelně zhruba až o 100 let později. Zřejmě šlo o vytěžování drahých kamenů (jaspisy, ametysty), které byly v raném 13. století natolik lukrativním artiklem, že mohly přispět ke vzniku osídlení a k výstavbě kostela v poměrně vysoké nadmořské výšce.

Text: historie
17.1. 2007 - Výtah z textu na informační tabuli