Moje místa 0

Graficke pismenko Hrad Třebel stával na strmém kopci nad Kosovým potokem při silnici z Černošína do Mariánských Lázní. Nezůstalo však z něho téměř nic, takže jeho dřívější podobu je nutno rekonstruovat podle terénních pozůstatků a hlavně pak podle vyobrazení z doby těsně před jeho zničením.

 
Graficke pismenko Skalnaté údolí potoka chránilo hrad od západu a od severu. Na jihovýchodě byl oddělen hlubokou roklí od severních svahů Vlčí hory a snáze přístupný nižším sedlem jen od vsi Třebele ležící kousek stranou. Hrad měl oválný půdorys (zhruba 80 x 44 m) a stál na pahorku převyšujícím okolní terén asi o 10 až 15 m. Jihozápadně položené předhradí, dlouhé asi 90 m a široké 52 m, netvořilo, jak je jinde obvyklé, vstup, ale cesta vedla přes ně a pak po západním a jižním úbočí do vlastního hradu přímo. Merianova rytina zachycující Třebel r. 1646 ukazuje na jihozápadní straně trojúhelníkové vysunuté opevnění, zdi opatřené cimbuřím, několik hospodářských budov v předhradí, na severozápadě silný val a hranolovitou věž, dále v celém hradním prostoru rozsáhlé obytné budovy a obvyklou kulatou věž bez střechy, vysokou 3–4 poschodí. Z této mohutné stavby zůstalo jen trochu zdiva na okraji proti předhradí a snad také při vchodu do sklepů na jihovýchodě. Louže pro drůbež v předhradí byla snad zbytkem příkopu vytesaného ve skále již v nejstarších dobách existence hradu. Areál někdejšího hradu je dnes užíván jen zčásti.
 
Graficke pismenko Předky zakladatelů hradu Třebele byli pravděpodobně páni ze Svojšína. Hrad snad postavil Oldřich Ctibořic, jenž se v l. 1234–1239 nejprve psal ze Svojšína, r. 1251 z Třebele – jde-li ovšem o jednu a tutéž osobu. Ve druhé polovině 13. století se v pramenech objevují tři šlechtici, označovaní za třebelské: Beneda, který v l. 1283–1295 byl v domácích zápasech přívržencem Vítkovců a v l. 1285–1286 purkrabím na Přimdě; jeho bratrem byl Oldřich, častý svědek na listinách z l. 1282 až 1298. Zda s nimi byl spřízněn i Protiva, v l. 1282–1308 rovněž nejednou vystupující jako svědek, není již tak jisté. Není také přesně známo, jak dlouho se jejich potomci na Třebeli udrželi, ale v druhé polovině 14. století již sídlili na Hodousicích a Stanu.
 
Graficke pismenko V r. 1379 se jako majitel Třebele objevuje Ješek Kozíhlava z Pnětluk, od něhož získal hrad se dvěma poplužími, mlýnem, dvěma vesnicemi a dalším příslušenstvím v r. 1382 Racek ze Švamberka výměnou za Netřeb a Osvračín. Racek prodal Třebel r. 1410 Hynkovi Hanovcovi ze Švamberka, od něhož jej v r. 1414 či 1417 získal jeho bratr Jan, za husitských válek Zikmundův přívrženec a majitel (také zástavní) dalších drobných statků i cla ve Stříbře, naposledy připomínaný r. 1425. Hrad Třebel pak získal neznámo jak Jan ze Sobětic; držel jej r. 1448, ale již před r. 1452 zastavil statek Janovi z Volfštejna. Po dvou letech vznesla nároky na dědictví po Rackovi a Hanovcích vdova po Bernartovi ze Švamberka Kateřina, avšak bez úspěchu, a tak na Třebeli zůstali jako zástavní držitelé Volfštejnové, kteří opustili svůj rodový hrad a přesídlili na Třebel, kde si postavili rozsáhlé obytné budovy. Vilém z Volfštejna bojoval v l. 1469 až 1473 s Chebskými, s nimiž se dostal jako příslušník zelenohorské jednoty do konfliktu a drobných půtek, přerůstajících v místní válku. Zúčastnil se také přepadem tepelského kláštera r. 1467. Po Vilémově smrti (asi r. 1473) boje skončily. Rod Volfštejnů na Třebeli pokračoval Ctiborem z hostouňské linie, poručníkem Vilémova bratra Jiříka, jenž se pak jako majitel hradu připomíná v l. 1479 a 1482. Zřejmě však brzy zemřel, neboť r. 1486 se zde znovu objevuje Ctibor, horlivý katolík, jehož smrtí r. 1497 však rod vymřel.
 
Graficke pismenko Tím také skončila zástava hradu a na Třebel se vrátili Švamberkové v osobě držitele Přimdy a Rokycan Zdeňka. Od r. 1501 se objevuje u jeho jména přídomek z Třebele a zároveň se prameny zmiňují i o jeho sporech s Chebskými. V r. 1548 se o rozsáhlé panství rozdělili bratři Adam, Jindřich, Zdeněk a Jáchym ze Švamberka. Třebel dostali Zdeněk a Jáchym, kteří r. 1551 udělili nové výsady svému městečku Černošínu a získali později i Krasíkov, Bezdružice a Kynžvart. Třebelské panství a hrad se pak sice nedědily vždy v přímé linii a se všemi ostatními statky, avšak zůstávaly i nadále ve švamberských rukou.
 
Graficke pismenko Za třicetileté války držel panství Jan Bedřich ze Švamberka, císařský rada a přísedící zemského soudu, který však již na Třebeli většinou nesídlil. Dne 17. července 1647 obsadil švédský generál Wrangel Cheb a táhl dále do Čech. Proti němu se postavili generálové Ferdinanda III. Holzapfel, Montecuccoli a Jan z Verthu. Protivníci se setkali na Černošínsku, odděleni od sebe Kosovým potokem. Švédové obsadili jako předsunutou pozici hrad Třebel a císařští se po dva dny snažili dělostřelbou vytlačit z něho slabou švédskou posádku. To se jim podařilo 19. srpna, neboť hlavní švédské síly stály nečinně na druhé straně potoka. Dne 21. srpna, po předchozích drobných šarvátkách, císařští překvapivě zaútočili přes údolí a způsobili Švédům citelné ztráty. V okolí Třebele se pak obě strany zdržovaly na původních pozicích ještě řadu dní a sváděly menší potyčky. Když se však žádná z nich nemohla odhodlat k ráznější akci, odtáhli 5. září císařští k Tachovu a odtud na Kynžvart a Teplou, kam je krátce nato následoval i Wrangel. Švédský nápor do Čech byl tak u Třebele zastaven a na bojištích se vytvořila jakási rovnováha sil, která přispěla k většímu porozumění pro vyjednávání, jež posléze vyústilo v uzavření vestfálského míru v r. 1648. Bitvu a s ní související srážky připomínaly pak dlouho zbytky zbraní, munice, výstroje i lidské kostry, nacházené v celém okolí.
 
Graficke pismenko Císař Ferdinand III. z obavy, aby se neopakovalo obtížné dobývání sice již zpustošeného (a tím případnému útočníkovi zase snadno přístupného), přece však dosud pevného hradu, nařídil 9. února 1648, aby okolní vrchnosti poskytly dostatečný počet poddaných k úplné demolici hradu Třebele. Tato práce si vyžádala nejen nesmírnou námahu a prostředky – jen z tepelského panství zde pracovalo téměř 14 dní 60 mužů, mezi nimi 6 zedníků a 6 tesařů – ale i tři lidské životy, když se na tesaře zřítily zdi. O hradu Třebeli se však píše ještě v l. 1677 a 1788. Později byla na místě hradu postavena ohromná dvoupatrová a dodnes dochovaná sýpka, dlouhá více než 60 m a vysoká přes 11 m, a další hospodářské budovy (obydlí lesního, v předhradí stáje atd.). Švamberské statky koupil r. 1659 od vdovy po bezdětném Janu Bedřichovi hrabě Jan Kryštof Ferdinand z Heissenštejnu a Štaremberka, který r. 1677 prodal panství Třebel, k němuž byl již v 16. století připojen statek Slavice a r. 1612 i Trpísty, Marii Maxmiliáně Terezii Sinzendorfové, rozené hraběnce Collaltové. Od ní získal Třebel r. 1685 její syn. Sinzendorfové drželi panství až do r. 1793. Tehdy je koupil Jan Antonín Lexa z Aehrenthalu a v r. 1824 je odkázal své dceři Janě Nepomuceně, provdané Vidršperkové. Na konci feudalismu zahrnovalo panství 32 vesnic s výměrou 19 100 jiter. V l. 1874–1895 patřila spojená panství Kinským a r. 1896 je koupil rytíř Vilém Kubinský, jehož potomci vlastnili velkostatek do r. 1945.

Text: historie
11.11. 2011 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985

tianDe Praha

Půl hodiny severozápadně od Černošína jest na návrší ves Třebel, při níž někdy velmi pevný, ale již zrušený a rozmetaný hrad stával. Ostroh hradiště vybíhá z Černošínské pláně, od níž oddělen býval sedlem, tu, kdež nyní ves se rozkládá. K jihovýchodu jest hluboká rokle, dělicí ji od Vlčích hor, zápa…
historie - August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého (kn.13)
Původní místo, kde stával zaniklý středověký hrad, naleznete na vyvýšené planině nad obcí Třebel, nad údolím Kosího potoka. Autem odbočte vlevo, při cestě ze Stříbra do Plané, za obcí Černošín. Na místě pustého hradiště dnes stojí rozlehlý hospodářský dvůr s dominantní barokní sýpkou, pod níž jso…
turistické -

Hrad Třebel

Zakladateli hradu v polovině 13. století byli rytíři ze Třebele, patřící k rozvětvenému rodu ze Svojšína. První písemné zmínky o hradu jsou z let 1240–50 a jako stavitel je připomínán Oldřich z Třebele. V 15. století sídlo Volfštejnů, po roce 1450 byl hrad nákladně přestavěn a rozšířen. V letech 149…
historie -
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu