Graficke pismenko Hřbitovní kostel byl také pohřebním místem Krajířů z Krajku, kteří byli pod ním v hrobce pohřbeni. Protože patřili k Jednotě bratrské byla jejich hrobka po bitvě na Bílé Hoře poničena katolíky, dřevěné rakve byly vyjmuty z rakví cínových a tyto byly jako jakýsi akt msty vůči Českým bratřím roztaveny a z cínu byly zhotoveny svícny do katolických kostelů.Nyní bohužel je již hrobka prázdná. V kostele jsou umístěny některé velmi cenné náhrobky z poloviny 16. století. Pozemek kolem kostela byl původně sad, do kterého byly v r. 1539 pohřbíváni lidé, kteří zemřeli tehdy na mor a už nebylo pro ně místo na obecním hřbitově u kostela sv. Jana Nepomuckého. Následně se tu pohřbívalo až zhruba do poloviny devatenáctého století. Pokud jde o nebožtíky je zde velká společenská směsice, od šlechticů , jako byli rytíři z Neuberka a páni z Bubna,, tak i řada význačných měšťanů, jsou zde pohřbeni piarističtí kněží, čeští bratři, dále vojáci , řemeslníci, u zdi hřbitova rovněž tuláci a sebevrazi.Ke krajířovské hrobce byla přistavěna věž až v první polovině 18. století. Pokud jde o tuto stavbu, je to sice směsice různých stavebních slohů, ale jako objekt je kostelík velmi cenný. Profesor Goll se o něm kdysi vyjádřil, že by nám jej mohla, pokud jde o historickou hodnotu, závidět celá Evropa.

Text: historie
22.3. 2008 - B. Jonášová