Graficke pismenko Větrný mlýn postavil roku 1864 sedlák Josef Bartoň, později jej koupil Josef David a jeho syn mlýn provozoval až do konce jeho činnosti. Větrné kolo mělo průměr 14 m a mlecí zařízení bylo umístěno ve dvou patrech. Kapacita mletí byla asi jeden metrák obilí za den.

 
Graficke pismenko Po první světové válce význam větráku upadl a sedláci mleli levněji u majitelů nově postavených vodních mlýnů v okolí. Koncem 30 let 20. stol. poškodila větrák vichřice. Činnost mlýna byla ukončena roku 1931 a o rok později bylo mlynářem z budovy odstraněno i větrné kolo. Krátce před druhou světovou válkou byl mlýn přestavěn na obytné stavení.
 
Graficke pismenko V letech 1952 a 1953 budovu dvakrát zasáhl blesk a v roce 1962 objekt vyhořel. Zděné torzo budovy od příbuzných posledního mlynáře koupil za 1 Kčs současný majitel, který budovu mlýna opravil a využívá ji k rekreačním účelům.

Text: historie
8.10. 2006 - L.P. (Janouška M., Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2003)