Graficke pismenko Jižně od Vadslavic (nyní Václavic) jest pěkné lučné údolí mezi lesními stráněmi, malá a půvabná krajinka, kterou protéká potok Vadslavský. Do něho ústí jiný potok, který teče skrze ves Tisem. Mezi oběma jest les Chlumec a z něho vybíhá až ke spojení obou ostroh, který je otáčkou potoka Vadslavského znamenitě zúžen. Na tomto úzkém a strmém místě stál hrad Kožlí a jeho předhradí zabírala opyš ostrohu.

 
Graficke pismenko Cesta ke zřícenině hradu Kožlí za naší doby jest trochu obtížná, poněvadž založen byl hrad na strmé výšině a kromě toho odloučen byl příkopy na dvou stranách, pročež příchozí, přijdiž od jakékoliv strany všude do kopce pracně lézti musí. Zakladatel vybral si pro hrad dotčené strmé návrší a dal úzkou část ostrohu na dvou místech překopati, vystavěl tu hrad a zploštělý opyš ostroha upravil na předhradí. Podle toho také zřízeny cesty ke hradu. Jde-li se od Koželského mlýna ke hradišti, shledá se, že hned pod horou vpravo cesta odbočuje a přímo na předhradí vede. Jiná cesta šla od potoka a jižní strany nahoru. Počátek její jest od vody stržen, ale pod samým hradem pozoruje se, jak jde nahoru mezi hradištěm a náspem z předhradí vybíhajícím; stoupá se po ní volně i po předhradí, na jehož ukončení se otáčela. Na předhradí, které na dvě strany volně a na dvě strmě spadá, byla hospodářská stavení, po nichž není známky. Mělký příkop a úzký, nevysoký násep svědčí o tom, že byla sruby obehnána. Od hradu dělil je hluboký ve skále vytesaný příkop. Posud lze dobře příjezd rozeznati, po mostnici do příkopu povydané a ze skály vytesané, proti níž jsou rovněž ze hradu povydané zbytky brány. Uprostřed hradu stálo čtverhranaté věžovaté stavení, z něhož kusy zbyly. Na obou stranách přistavěna k němu bývala stavení. Na východní a jižní straně byly hradby; kus jižní zbyl i se stínkami a ochozem. Kdekoliv ještě jsou zbytky oken, jsou jen na vnitřní stranu.
 
Graficke pismenko První nám známý majitel hradu byl Ctibor, jenž se připomíná l. 1318 mezi těmi, kteří strojili nepokoje v zemi. Za Karla IV. žili Mareš, Heřman a Kunrát bratří ze Chvojna (Kunrát psal se l. 1362 z Kožlí, poněvadž tento hrad držel, ale 1367 již z Radiče, po novém svém sídle).
 
Graficke pismenko Ti tři byli v letech 1362 až 1378 patrony kostela ve Chvojenci a protože podací to později ke hradu Kožlí náleželo, lze za to míti, že jej ještě l. 1378 drželi. Za nepokojných let, která byla za pozdvižení panské jednoty, vybíhali z Kožlí a se Stojickými brali na silnici.
 
Graficke pismenko Majitelem Kožlí byl bezpochyby Petr z Pětichvost, jenž držel s králem proti jednotě a roku 1404 se pánem na Kožlí nazývá. Petr zemřel ještě téhož roku, zůstaviv manželku Anežku. Ta s Kožlím zdědila i při o louku, na kterou se táhli i páni Koželští i farář z Vadslavic. Tu přišel v září Protiva farář Bystřický na Kožlí a tu vypověděl, že louka zůstane faráři, který za to každý rok po sv. Vácslavu bude sloužiti tři mše za duše Petrovu a Anežčinu.
 
Graficke pismenko Nějaký čas potom koupil Kožlí Beneš Libun z Dubé. Nacházíme jej l. 1414–1418 jako patrona kostela ve Chvojenci. Na vzdělávání svých dětí měl na Kožlí Pešíka vychovatele. Ten prázdných chvil svých užil k tomu, aby dva rukopisy opsal; první l. 1427, druhý l. 1434 dokončil. Beneš účasten byl tehdá rozličných běhův veřejných i soukromých; l. 1434 bojoval u Lipan jsa v řadách panských a pak pomáhal dobývati Ostromeč. L. 1440 prodal dědiny své, dvůr Sedlecko a dva rybníky v Mysliči. Posledně jej nacházíme l. 1445. Jan Libun z Dubé, který l. 1448 s vojskem Poděbradským vpadl do Prahy, bezpochyby byl Benešův syn. Jediný syn byl bezpochyby Beneš Libun z Dubé a z Kožlého, jenž se l. 1461 připomíná. Nepíše se již ani seděním na Kožlí a možná že ten statek prodal. Kupcem snad byl Zdeněk ze Šternberka, držitel Konopiště. Při panství Konopišťském nacházíme 1495 tvrz Kožlé. Tehdá tedy hrad ještě stál, ale v potomních zápisech zejména v l. 1590–1614 vždy se jen mluví o zámku pustém Kožlí.

Text: historie
7.7. 2009 - A. Sedláček, hrady,... XV.


Zavřít reklamu