Historie sídla

Graficke pismenko Nejstarší feudální sídlo ve Vlachově Březí vzniklo zřejmě již ve 13. století, neboť roku 1274 jsou jako majitelé zdejšího samostatného zboží doloženi bratři Michal, Vchyna a Vernéř z Březí jako svědkové Vítka z Krumlova; stávalo zřejmě v místech dnešního zámku a pravděpodobně bylo jen dřevěné.

 
Graficke pismenko Roku 1359 se připomínají Jan, Konrád a Ješek z Březí při osazení kněze Oldřicha k březskému a husineckému kostelu; poslední z tohoto vladyckého rodu Přech z Březí je pak zmiňován v souvislosti s prodejem dvora v Kladrubcích roku 1362. Někdy krátce po tomto roce se Březí stalo majetkem Malovců z Malovic, z nichž bratři Petr a Bohuslav používají predikát „z Březí“ poprvé roku 1383.
 
Graficke pismenko Roku 1415 je doložen Vlach z Březí, který přidal svou pečeť ke stížnému listu české šlechty proti upálení Mistra Jana Husa a lze předpokládat, že tehdy již v místech dnešního zámku existovala pevná kamenná středověká tvrz.
 
Graficke pismenko Bouřlivým obdobím v dějinách Březí se stala 2. polovina 15. století, kdy na tvrzi sídlil Oldřich Vlach z Malovic, který jako horlivý přívrženec krále Jiřího z Poděbrad bojoval v letech 1468-71 často s královými odpůrci z řad okolní šlechty i měšťanstva. Hned v roce 1468, přesněji 16. října, byla také březská tvrz vypálena spolu Vimperkem při vpádu několikatisícového německého vojska, ale již o dva týdny později byla znovu opravena a její opevnění zesíleno „plotem“ (palisádou). Podruhé byla tvrz dobyta Janem z Rožmberka v červenci roku 1469 a znovu se zde bojovalo i roku 1471.
 
Graficke pismenko Po vzrušených válečných letech došlo ale v první polovině 16. století za Malovců také k hospodářskému rozkvětu Březí a jeho povýšení Ferdinandem I. (roku 1538) na městečko s právem tří trhů a vlastní pečeti.
 
Graficke pismenko Roku 1569 prodali Jan Vchynský z Vchynic a na Nalžovech s manželkou Kateřinou z Malovic celé zboží Černínům z Chudenic, za nichž bylo několikrát upravované gotické sídlo rozšířeno na renesanční zámek, zdobený psaníčkovým sgrafitem.
 
Graficke pismenko V roce 1620 byl ovšem zámek i s dvorem vypálen a Černínové se rozhodli přistoupit k prodeji celého statku. Z této doby se dochovala zmínka o zboží tvořeném „pohořelou tvrzí, při ní dvůr poplužní s dědinami ornými i neornými, k témuž dvoru náležejícími, se stavením nádvorním, s ratejnou, maštalemi, chlívy kravskými, stodolami, hvozdem, spilkou, pivovarem, pánví měděnou pivovarskou, nádobím pivovarským, tolikéž městečko Březí" a několika dalšími vesnicemi, které za 39000 kop grošů míšeňských odkoupil Jindřich Žákavec ze Žákavy na Hradišti. Po Žákavcích sídlili na Březí Caretto-Millessimové a po roce 1676 svobodný pán Wunschvitz, který panství o čtyři roky později prodal hraběti Gundakarovi z Ditrichštejna. Za Dichtrichštejnů došlo na samém konci 17. století k rozsáhlé raně barokní přestavbě původního zámku, který ale zároveň přestal sloužit jako panské sídlo a byly zde zřízeny pouze byty panských úředníků.
 
Graficke pismenko Roku 1858 rozdělil poslední Ditrichštejn po meči Josef celý majetek mezi své dcery a Vlachovo Březí přešlo sňatkem nejstarší dcery Terezie na Jana Fridricha z Herbersteinu; jejich potomci poté vlastnili statek až do znárodnění roku 1948.
 
Graficke pismenko V druhé polovině 20. století byla budova bývalého zámku v užívání Státního statku Šumava a její špatný stav vedl k celkové opravě (roku 1965), při které zřejmě bohužel zanikly i poslední zbytky renesanční sgrafitové výzdoby fasád. Po ukončení činnosti státního statku byl objekt zámku s přilehlými budovami roku 1997 předán do majetku obce, která již zahájila první kroky vedoucí k uchování historické hodnoty objektu a jeho odpovídajícímu využití v budoucnu.

Text: historie
6.10. 2006 - F. Kašička: Feudální sídlo ve Vlachově Březí a jeho stavební proměny (Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2004, Plzeň 2005)


Zavřít reklamu