tvrz Šumburk

Schönburg, Šumná

Graficke pismenko V r. 1453 postoupili Illburkové šumburské panství pánům z Fictumu. Ti opravili a přestavěli hrad Šumburk, postavili roku 1514 v Klášterci panský dům – tvrz, opět spojili někdejší šumburské panství (1512), tedy Šumburk, Klášterec a Perštejn. Klášterec byl počátkem 16. století povýšen na městečko a Wolf Dittrych Fictum mu udělil roku 1529 svobodu. Roku 1543 prodal Hanuš Fictum své panství opět Šumburkům, ti pak roku 1559 Petrovi Boryňovi ze Lhoty a na Nezabylicích. Petr Boreň byl ve sporu se zemany zastřelen na cestě z Klášterce na Šumburk roku 1560. Panství si později rozdělily jeho dcery. Starší Markéta se vdala za Václava Gryspeka a ujala se šumburského panství. Když roku 1590 ovdověla, provdala se podruhé za Viléma Huvara z Lobensteina. Spolu pak přestavěli poplužní dvůr na tvrz a  opustili požárem poničený hrad. Nad branou svého nového sídla zasadili svoje rodové erby. Po smrti svého druhého manžela (†1602) prodala roku 1607 Kryštofovi Fictumovi hrad, tvrz s poplužním dvorem, zpustlý Perštejn a pět vsí. Fictumové nepřetržitě drželi a obývali kláštereckou tvrz, a tak bylo opět celé panství spojeno v jejich rukou. Nová šumburská tvrz od té doby nebyla jako panské sídlo řádně udržovaná a postupně začala sloužit pro účely správy hospodářství jako součást kláštereckého panství.

 
Graficke pismenko Fictumovské statky byly po Bílé hoře zkonfiskovány a r. 1623 získal klášterecké a šumburské panství Kryštof Šimon z Thunu povýšený roku 1629 do stavu říšských hrabat s přídomkem z Hohensteina. Do konce svého života (†1635) se stal jedním z největších držitelů panství v zemi. Thunové šumburskou tvrz s poplužním dvorem nákladně přestavěli v barokním slohu na hospodářský dvůr, který zůstal až do současnosti významnou dominantou města Klášterec. Za Thunů vznikla v okolí statku osada.
 
Graficke pismenko Thunové drželi klášterecké panství až do roku 1945. Později převzaly šumburský dvůr do svého hospodaření Státní statky. Za jejich působení dvůr postupně zpustl, osada se vylidnila a koncem 20. století zanikla.

Text: historie
31.8. 2006 - Jan Mrzílek - Nadace Renesance 21