Krušovice

Graficke pismenko Severně od Rakovníka ve vsi Krušovicích (staroč. Krušejovicích) stávala tvrz, na jejímž místě postaven jest r. 1817 zámek nový Nejstarší známý držitel Krušovic byl Vilém Zajíc z Krušovic (snad ze kmene Zajíců z Valdeka), po němž je zdědila vdova jeho Kuna, dcera Kunráta řečeného Kemnater z Haček; ta pak r. 1356 otce svého na pravý spolek věna svého 400 kop zapsaného na vsi Krušovicích přijala. Roku 1399 Záviše z Mikovic, jsa v držení této vsi, prodal 5 kop úroku ročního na ní zapsaného ke kaplanství novému u sv. Vavřince na Újezdě Pražském. Hned potom vyprodával se z krajiny zdejší a tuším prodal Krušovice ještě t.r. Mikuláši Matrovci a Janu bratru jeho, jenž byl kanovníkem Boleslavským a farářem v Kounově, a proto úrok dotčený přenesen na Míkovice. Roku 1400 zemřel Mikuláš a na jeho polovici chtěl král sáhnouti právem odúmrtním; ale ukázalo se, že měl na ní peníze napsané Jan Vidolt z Mačkova, pročež se tomuto ublížení nestalo. Na spásu duše Mikulášovy a svoje záduší daroval pak Jan Matrovec pro oltář p. M. v Boleslavi Staré úrok v Krušovicích (roku 140 a přikoupil úrok ve vrábí. Podací oltáře mělo zůstati Matrovci a po jeho smrti mělo spadnouti na Vidolta a bratra jeho Frycka. Ostatně žil Matrovec dlouho, jsa v důstojenstvích svých ještě roku 1429. Nedlouho potom žil Mikiláš z Krušovic, jenž dostal r. 1437 odúmrť ve Světci a bříšťanech, a Jan z Krušovic připomíná se r. 1439. Tento jest snad týž jako Hanuš Zumr z Herstošic, jenž na Krušovicích seděl a na nich (r. 1450) manželce své Kateřině věnoval. Roku 1459 byl již mrtev, a zboží Krušovské odumřelé vyprosil si na králi Bořivoj z Roudné, ale nedlouho potom (asi r. 146 prodal je zase Vaňkovi Čelechovci z Kralovic. Jako se často stává po smlouvách neúplných, i zde se stalo, že se potom kupec a prodávající nepohodli mezi sebou.

 
Graficke pismenko V držení Čelechovcův zůstaly krušovice přes půl století. Za jejich držení bezpochyby se stalo, že ves spustla a kromě pána jen dva hospodáři tu zůstali. Jan Čelechovec byl ženat s Karkétou z Podvíní, již roku 1522 na tvrzi, dvoru a dvou dvořích kmecích v Krušovicích věnoval. Ještě roku 1525 tu seděl, ale r. 1530 byl Krušovským pánem Vácslav Pětipeský z Chyš a z Egrberka. 1
 
Graficke pismenko Nedlouho potom dostaly se krušovice Jindřichovi, Jaroslavovi a Vojtěchovi bratřím Váleckým z Vřesovic; ti pak prodali kdysi před r. 1541 Krušovice tvrz, dvůr popl. s popl., ves pustou s příslušenstvím Albrechtovi Šlikovi z Holíče a na Kadaňském zámku, mistru kr. komory a lantfojtu v Dolní Lužici, za 1150 kop gr. č. Albrecht, jenž zatím zboží Vintířovského nabyl, držel Krušovice jen do roku 1548; t.r. prodal Krušovice v témže stavu, jak je koupil, Vácslavovi z Násilí za 900 kop gr. č. jenž ves znova vyzdvihl. Nástupce (syn?) jeho Jiřík Bírka z Násilí prodal r. 1583 tvrz, dvůr popl. a ves Krušovice s krčmou, s dědinami, lesy, háji, porostlinami, mlýny, rybníky a t d. králi Rudolfovi za 11.500 kop míš. načež spojena jest s Křivoklátem.

Text: historie
19.2. 2017 - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého VIII.