Mapahrabě JUDr. Bedřich Deym ze Stříteže a jeho potomci
JUDr. Maria Bedřich František Xaver Felix Gabriel Petr Otto Karel Deym se narodil 21. května 1866 v Nemyšli. V roce 1899 promoval na Karlově univerzitě na doktora práv. Roku 1891 byl jmenován císařským komořím., byl poslancem v říšské radě, do roku 1918 byl členem zemského sněmu. Od roku 1906 byl také delegátem Zemědělské rady na Moravě. Byl oblíben pro své demokratické vystupování a hájení českých zájmů. Po převratu 1918 dal svůj palác v Praze k dispozici Národnímu výboru a první československé vládě. Od roku 1908 trvale sídlil s rodinou na Starém Jičíně, který si velmi oblíbil. V letech 1912 - 1913 jednal o povolení větších oprav zříceniny hradu. Propočtený náklad však tehdy činil 200 000 K, zatímco celý velkostatek měl tehdy cenu 3 milióny korun. V srpnu 1912 však hrabě přes protesty obce dal obehnat zříceninu zábradlím a deskami pro chystanou opravu. Pro ni se mu podařilo získat každoročního návštěvníka hradu, ministerského předsedu barona Gautsche a město Nový Jičín. Těmto opravám však zabránilo vypuknutí první světové války a také zábor velkostatku roku 1921 pro účely pozemkové reformy. JUDr. Bedřich Deym umírá 2. ledna 1929 v Praze na následky automobilové nehody. Byl pochován v rodinné hrobce kostela na Starém Jičíně. S manželkou Marií rozenou svob. paní Steinbachovou, měl děti Žofii (nar. r. 1899), Blanku (nar. r. 1901), Gabrielu (nar. r. 1904), Filipinu (nar. r. 1905), Josefa (nar. r. 1907) a Editu (nar. r. 1911). Ve své závěti odkazuje velkostatek v Nemyšli svému synovi Josefovi a Starý Jičín pak svým dcerám. Jménem nich se ujímá velkostatku Gabriela, která je zde společně se sestrou Bedřicha Deyma, Charlottou (nar. r. 1869, zemř. r. 1946).
Gabriela se provdala roku 1925 za bankovního úředníka v Novém Jičíně barona Karla Kasta z Ebelsbergu. Baron Kast si statek roku 1938 formálně pronajal, neb všechny jeho švagrové žily v cizině. Baron Karel Kast měl s Gabrielou děti Jana, Lewellyna a Marii. Všichni bydleli v arendě. Ta sice roku 1941 vyhořela včetně zde uloženého starého vrchnostenského archivu, ale byla opět opatřena novým krovem a krytinou. Na Starém Jičíně převládal názor, že zábor městečka roku 1938 do okupovaného území se stal zapříčiněním Kastovým, který později bojoval jako důstojník wehrmachtu na východní frontě. Po těžkém zranění u Charkova zemřel 6. září 1943 v Kielcích.Text: historie
24.7. 2006 - Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek a kol.), Jan P. Štěpánek
