Kostel sv. Jakuba St. - architekt kostela a průběh výstavby

Graficke pismenko O výstavbě nového kostela se uvažovalo již od konce dvacátých let 18. století, neboť původní stavba byla příliš malá a ve velmi špatné stavu, údajně hrozilo, že se "každým dnem zřítí".

 
Graficke pismenko Kostel je vybudovaný podle projektu vídeňského architekta A. E. Martinelliho z roku 1737. Martinelli v něm vyšel ze staršího projektu olomouckého zednického mistra Matyáše Kniebalda a původně měl za úkol tento starší projekt pouze posoudit, neboť byl již schválený konzistoří, ale nelíbil se knížeti Liechtensteinovi. Proto výsledný (dodnes dochovaný) plán kombinuje původní (taktéž dochovaný) Kniebaldův projekt s Martinelliho vlastními prvky.
 
Graficke pismenko Výstavba začala už roku 1740 kopáním základů presbytáře a slavnostním položením základního kamene. Pak ovšem práci zastavily tzv. Slezské války, při nichž mj. několikrát vyhořela fara. V práci se tedy pokračovalo až po nástupu nového faráře P. Prunera. Při realizaci místními zednickými silami (v letech 1754-6) byl Martinelliho architektonický detail pozměněn, takže jeho projektu odpovídá pouze půdorys (včetně systému zaklenutí) a celkové hmotové řešení stavby, zatímco například podoba okenních šambrán, pilastrů, říms atp. nikoli. Při stavbě bylo využito renesanční věže staršího, roku 1754 strženého kostela (v krovu kostela je vidět na věži dochované renesanční sgrafito).
 
Graficke pismenko Kostel zajímavým způsobem doplňuje skupinu dalších zhruba deseti Martinelliho sakrálních staveb projektovaných pro Schwarzenberky a Liechtensteiny, dochovaných v Čechách, na Moravě a v Dolním Rakousku. Stejně, jako tyto ostatní kostely je i kostelecký chrám vznosnou architekturou s monumentálním a vzdušně působícím interiérem.
 
Graficke pismenko Barokní mobiliář kostela zdobí kvalitní pozdně barokní sochařská díla olomouckého sochaře Františka Hirnleho a také několika děl Jana Michaela Scherhaufa. Oltářní obrazy jsou z konce 19. století nebo i mladší.
 
Graficke pismenko V kontextu moravských venkovských kostelů patří kostelecký chrám k zajímavým a dosti kvalitním pozdně barokním realizacím a vyniká mj. svou slohovou jednotností, neboť až na mladší oltářní obrazy patří do jednoho slohového období.

Text: historie
31.3. 2011 - Martin Šanda


Zavřít reklamu