Graficke pismenko Obec Čekyně je místní částí města Přerov, od kterého je vzdálena cca 2 km. Zámek v Čekyni zaujímá místo na hraně svahu nad obcí, při zdejším zemědělském družstvu. K zámku vede z obce schodiště.

 
Graficke pismenko Dnešnímu zámku předcházela tvrz, která zde byla vystavěna někdy v polovině 14. století. Tato předchůdkyně zámku se podepsala na zalamovaném tvaru dnešní stavby, která hmotu tvrze využila.
 
Graficke pismenko Tvrz byla od západu a jihu chráněna příkopem, který byl později zavezen. Na východě (směrem k obci) svah spadá do příkré stráně a na jihu západní příkop ústil do přírodní úžlabiny, takže zde příkopů nebylo třeba.
 
Graficke pismenko Z původní gotické tvrze se dochovala hradba v tloušťce cca 1,5 m, která je vystopovatelná do výše prvních pater zámku ( v západním křídle jen do výše přízemí ). Na nejohroženější severozápadní straně je hradba zesílena až na 2,5 m tloušťku a tvoří tak jakýsi štít, který byl vystaven ve směru předpokládaného útoku na tvrz. Gotického stáří byl též palác, který stál při jižní hradbě a pozdněgotický sklep. Gotické stavení je předpokládáno i při severní hradbě (snad nějaké branské stavnení chráníci vstup do tvrze). Pozdněgotická je zřejmě i nárožní věžice stojící při přechodu východního křídla v jižní. Tato věžice, která byla později renesančně přestavěna, je v přízemí plná.
 
Graficke pismenko Nejvýrazněji se však na podobě zámku podepsaly renesanční přestavby Podstatských z Prusinovic (roku 1602 se ještě výslovně hovoří o tvrzi ). Za jejich přestaveb bylo dosaženo celoobvodové zástavby vymezené do té doby gotickou hradbou. Nádvoří bylo vybaveno ochozy, na jejich stavební aktivitu upomíná i zdobený bosovaný vjezdový portál. Rod Podstatských z Prusinovic nechal na zámku zřídit též kapli sv. Anny.
 
Graficke pismenko Další větší stavební úpravy proběhly v 18. století, které se výrazně dotkly jižního křídla. Jižní křídlo bylo vybaveno barokně-klasicistními plackami. Od roku 1925 probíhají na zámku úpravy pro jeho hospodářské využití. Dnes východní křídlo zámku hyzdí zejména betonová kotelna s přistavěným komínem.

Text: turistické
5.6. 2006 - Ondřej Štěpánek, M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí, Libri, 2001