Historie tvrze

Graficke pismenko První zmínka o Želibořicích se v písemných pramenech objevuje k roku 1329, kdy je zde doložen vladyka Bohuslav ze Želibořic (Bohuslaus miles de Zeliboricz); roku 1366 pak darovali bratři Kosoř a Bedřich ze Želibořic plat píseckému klášteru. Roku 1382 se připomíná Dunovec ze Želibořic a ve 30. letech 15. století prodal Mikuláš mladší ze Želibořic dvě louky jednomu z místních sedláků. Mikulášův syn Zikmund se stal purkrabím na nedalekém rožmberském hradě Helfenburku, kde vykonával úřad ještě roku 1450.

 
Graficke pismenko Po smrti poslední z rodu želibořických Alžběty někdy po roce 1502 koupil od Oldřicha Muchka z Bukové dvůr s částí vsi Petr Zálezský z Prostého a Želibořice byly na více než sto let připojeny k sousedním Zálezlům. Roku 1612 došlo k dělení zálezského zboží a Želibořice získal jako samostatné zboží Bernard Hýzrle z Chodů, který si zde nechal vystavět novou tvrz. Roku 1661 koupil od jeho syna Ferdinanda Arnošta celé zboží Diviš Lev Žákavec ze Žákavy a o několik let později se stalo součástí vlachovobřezského panství hraběte Karla Leopolda Caretto-Millesimo, takže želibořická tvrz přestala být využívána jako panské sídlo a pomalu chátrala. Při prodeji panství r. 1680 se již uvádí jako pobořená a nedlouho poté byla při celkové přestavbě hospodářského dvora rozebrána, takže dnes ani nelze přesně určit místo, kde stávala. August Sedláček ji popisuje jako kamennou stavbu se čtyřmi světnicemi, komorami a sklepy.

Text: historie
7.6. 2006 - © F. Kašička, B. Nechvátal: Tvrze a hrádky na Prachaticku, OM Prachatice 1990


© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu