hrad Příbor

Hückeswagenovský hrádek

Historie příborského hradu - opevněného dvorce

Graficke pismenko Opevněný hrádek a kostel patrně existovaly umístěny vedle sebe. Zdá se však, že kostel, založený s největší pravděpodobností hrabětem Frankem z Hückeswagenu, je starší než hrádek a sloužil jako jakási hradní kaple. Hrad vznikl asi až v poslední čtvrtině 13. století, po založení města.

 
Graficke pismenko Hypotézu přítomnosti hrádku snad může podpořit i zachovaný pískovcový znak tří krokví hrabat z Hückeswagenu, zasazený ve vnější zdi přístavby vpravo od kostelní věže.
 
Graficke pismenko Založením hukvaldského hradu pozbyl příborský hrádek původní důležitosti, až za Arnoldova syna Franka, který své panství prodal olomouckému biskupovi Brunovi s výhradou, že mu západní část bude dána v léno, stal se hrádek jistě sídlem nových hrabat příborských (Hückeswagenů).
 
Graficke pismenko Frank své velké příborské panství prodává po několika letech kancléři krále Přemysla Otakara II., olomouckému biskupu Brunovi ze Schauenburka a obdrží západní část državy (Příborsko) v léno. Se svou manželkou domácího původu Trojslavou měl syny Jindřicha a Bluda. Někteří badatelé uvádějí, že Hückeswagenové se píší již od roku 1251 jako hrabata z Příbora (comes de Vryburk), ale s jistotou to lze tvrdit až od roku 1277. Poslední zmínka o příborských hrabatech se činí roku 1307, kdy je uváděn ještě Heymannus comes de Prsybor.
 
Graficke pismenko Někdy mezi léty 1307 - 1327 přechází Příbor od Hückeswagenů do vlastnictví olomouckých biskupů. Je velmi pravděpodobné, že příborský hrádek, založený nepochybně Huckeswageny, se stává po převedení državy pod biskupství, sídlem později uváděných příborských fojtů. První zprávu o zdejším fojtství nalezneme roku 1327, kdy zástavní držitel hukvaldského panství Jindřich z Kytlic uděluje toto fojtství spolu se čtyřmi lány a mlýnem jistému Peškovi ze Skačic. Zdá se však, že fojtové zde sídlili již za Huckeswagenů, neb k roku 1294 se zde uvádí fojtem Theodoricus, před rokem 1327 jakýsi Johann a Walter a roku 1327 Pešek ze Skočic či Skačic.
 
Graficke pismenko Ve druhé polovině 15. století, za fojta Petra Nohavky z Příbora, přestává být zdejší fojtství dědičným lénem, přestává plnit svou původní funkci a zaniká. Kdy zanikl hrádek, či zda bylo původní fojtství zbořeno při rozšíření farního kostela, nelze bez archeologického průzkumu a pro absenci písemných pramenů uspokojivě zodpovědět.
 
Graficke pismenko Snad hrádek zanikl již okolo roku 1307, či až na počátku husitských válek.

Text: historie
25.4. 2006 - Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003)