hrad Příbor

Hückeswagenovský hrádek

Graficke pismenko Existence opevněného sídla, dvorce či hradu v městě Příboře je jednoznačně očekávána díky historicky známé skutečnosti, kterou jsou páni z Příbora. Před polovinou 13. století zde, na severovýchod Moravy, přivedl král Přemysl Otakar I. německá hrabata z Hückeswagenu. S jejich jmény je spojeno založení hradu Hukvaldy či Starého Jičína, avšak jak to i dnes bývá, Hückeswagenové neobstáli v tvrzdé moravské konkurenci a pomalu chudli a upadali v zapomění. Po ztracení svých významných hradů se přesunuli na poslední své zbylé državy, kde si museli založit nové sídlo. Tímto novým sídlem byl patrně právě Příbor, kde si Hückeswagenové, patrně již Arnoldův syn Frank nebo až jeho vnuk Jindřich, vybudovali z patrně již existujícího dvorce své nové rodové sídlo. Toto opevněné sídlo dalo jméno i  samotnému městu. Již sám název města Příbor, německy Vriburch, Fryburk, napovídá o existenci nějakého hradu, volně přeloženo jako svobodného hradu nebo hradu, k němuž je svobodný přístup. Další indicií je základ městského znaku Příbora, který je shodný se starým rodovým erbem Hückeswagenů.

 
Graficke pismenko Hrádek stál zřejmě někde na opyši nad řekou Lubinou v místech dnešního farního kostela, jehož stavební organismus však vykazuje starší konstrukce, než ze 14. století. Při jeho stavbě byl asi starší původní kostel jako příliš malý zbořen. Zdá se, že při nejstarším kostele, v jeho blízkém sousedství mohl stát dřevěný dvorec, příležitostné, asi přechodné sídlo hrabat z Hückeswagenu - Příbora.
 
Graficke pismenko Do současné doby se z hrádku dochovalo velmi málo. Na jeho rozlohu snad nepřímo ukazuje i stará, bezpochyby gotická kamenná hradba s mohutnými opěráky okolo nynějšího kostela s doposud zachovanou střílnou na jižní straně.
 
Graficke pismenko V Příboře se nejednalo o čistě šlechtický hrad. Spojili zde opevněný kostel s hrádkem na nejvyšším a nejlépe chráněném místě ve městě. Na západní straně hrádek s kostelem odděloval od města mohutný příkop, zasahující částečně na severní i jižní stranu. Východní strana byla chráněna příkrými svahy k řece Lubině. Původnímu hrádku, či snad spíše opevněnému dvorci, může příslušet i mohutná vstupní věž farního kostela. Snad je tato věž i posledním dochovaným zbytkem původního hückeswagenovského hrádku až do výše posledních dvou pater oddělených kordonovou římsou, než byla věž nadestavěna v roce 1570.
 
Graficke pismenko I když je ostrožní poloha kostela z hlediska možné existence sídla značně výmluvná, zůstává existence hrádku spíše odvážnou a nedoloženou hypotézou. Pokud však existoval, jistě jeho vnitřní zástavba nepřesáhla půdorys současného chrámu, neb v roce 1999 byly injektáží zpevňovány základy po celém vnějším obvodu chrámu a další, z vnějšku nenavazující zdivo nalezeno nebylo.
 
Graficke pismenko Místo farního kostela a předpokládaného hrádku je však i tak velmi zajímavé a rozhodně stojí za návštěvu.

Text: turistické
25.4. 2006 - Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003)