Graficke pismenko Tvrziště se nachází na východním okraji obce Perná, na výrazné terénní terase narušené od severní a částečně západní strany menším lokálním, již delší čas však nepoužívaným lomem. Kdo nemá o místě tvrze žádné informace, projde kolem zcela bez povšimnutí. Tvrziště patří bohužel k těm místům, na které především novodobá lidská činnost nebrala ohledy a to navíc v tomto případě zcela zbytečně. Je snad jen štěstí, že místo nebylo celé odtěženo plánovanou těžbou, ovšem jeho reliéf je již i tak téměř zcela srovnán, především zavážkou příkopů, které v minulé době sloužily místnímu družstvu jako smetiště a následně byly zarovnány. Proto lze místo bohužel označit za téměř zaniklé, snad jen s malými terénními náznaky na jižní a východní straně. Jeho existence je však s jistotou potvrzena archeologickým výzkumem ze sedmdesátých letech minulého století. Výzkum odkryl několik staveb a kamenné základy, navíc i starší osídlení.

 
Graficke pismenko Přestože původní terénní situace je značně přetvořená, lze usuzovat na umístění tvrze v okrajové poloze v přibližně severozápadním cípu terasy vybíhající nad obec. Tím stavebník dosáhl toho, že především severní a částečně západní strana byla chráněna sice krátkým, ale strmějším svahem a snad nebyla ani nutnost zde vybudovat příkop a val. Opačná situace byla na východní a především na jižní straně, kde terén jen pozvolna klesá. Zde bylo vybudování příkopu a valu nutné. Jejich poslední zbytek lze snad dodnes vysledovat na jihozápadní a částečně i západní straně tvrziště, kde je náznak hrany centrálního pahorku jádra tvrze, na které stojí plot a pod ním je znatelný krátký terénní stupeň, což by mohl být zarovnaný zbytek příkopu a valu. Otázkou také zůstává, zda proláklina na opačné straně tvrziště, v severovýchodní části, která se nachází na hraně terasy je pozůstatkem lomu, či jde o možné vyústění širšího příkopu, chránícího lokalitu oproti mírně stoupajícímu terénu k severovýchodu.
 
Graficke pismenko Samotná tvrz měla snad jednoduché utváření v podobě centrálního pahorku jádra obklopeného popisovaným půlkruhem příkopů (či jen jednoho příkopu) na nejméně chráněné straně. Velikost centrálního pahorku M.Plaček udává přibližně 40 x 15m a je jím orientován od východu k západu. Je na něm vidět i náznak pahorku a dokonce asi 20m dlouhý úsek částečně setřelého příkopu a valu. Doktor Plaček snad vycházel svým půdorysem z výsledků archeologického výzkumu. V promítnutí tohoto plánku do dnešní situace by znamenalo, že jeho západní část je v současnosti již odtěžena nebo jinak setřena. Existovala-li vůbec a odpovídal-li plánek M. Plačka skutečnosti. Současnému utváření polohopisu a terénu však tento publikovaný plánek, až na možné ztotožnění náznaku bývalého příkopu a valu, zcela neodpovídá.
 
Graficke pismenko Podle zmíněné, snad zachované hrany pahorku na jihozápadní a částečně západní straně by se dalo určit, že jádro tvrze mělo tvar přibližně kruhový či oválný, popřípadě obdélný se zkosenými nárožími. Severozápadní a severní část pahorku jádra byla odtěžena zmíněným lomem a situaci na východě lze díky zemědělskou činností setřelému terénu jen těžko odhadovat. Šířka i délka jádra by pak měřila cca 30 – 40 m. Dnešní situaci nejlépe znázorňuje aktuální zaměření lokality J. P. Štěpánkem (viz půdorys). Je vidět, že i zahrada a její plot má dnes jiný průběh. Pokud by také náznak vyústění příkopu na okraji terasy, o kterém jsme mluvili byl původní, délka centrálního pahorku by byla jistě kratší.

Text: turistické
18.4. 2006 - Roman Řezáč a J.P.Štěpánek

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182