Graficke pismenko Sedmipatrová věž z pálených červených cihel se využívala jako místo konečné úpravy a přesívání uranové rudy, která byla určena na vývoz do tehdejšího Sovětského svazu (SSSR). Vězni zde, bez jakýchkoliv ochranných obleků, dopravovali rudu do nejvyššího patra, odkud byla přesýpána a drcena. Touto úpravou prošla až do přízemí, kde byla vězni napěchována do železných barelů. Tyto sudy pak byly zapečetěny a odváženy vlakem do SSSR.

 
Graficke pismenko Touto činností se vytvářelo velké množství radioaktivního prachu, který nechránění vězni dýchali. Lidé nebyli nijak chráněni a radioaktivní prach se jim ukládal v oblečení, které nosili po celý svůj pobyt v táboře. Následkem špatných podmínek a vysoké radioaktivity většina z dělníků pracujících ve Věži smrti zemřela. A právě z důvodu množství úmrtí a také kvůli rudé barvě cihel ji vězni začali přezdívat Rudá věž smrti.
 
Graficke pismenko Ve své historii měl tábor „L“, jak bylo místo krycím názvem označováno, tři velitele. Nejdéle sloužící byl Miroslav Pibil, přezdívaný „Šlachťák“ nebo „Šlachtecký“. Velitelem tábora byl jmenován dne 5. 7. 1951 a byl jím až do 1. 7. 1955. Od 1. 8. 1955 začal pracovat u StB na správě MV Jáchymov. Velitelem tábora se stal dnem 1. 7. 1955 Miloslav Beránek a tento jím byl až do jeho konce.
 
Graficke pismenko Tzv. Věž smrti je od r. 2008 národní kulturní památkou ve vlastnictví Konfederace politických vězňů. V červenci 2019 byla jako součást Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO.
 
Graficke pismenko Jako pracovní tábor pro politické vězně sloužil Vykmanov II v letech 1951–1956. Na přelomu 50. a 60. let 20. století se stal součástí nově vybudovaného a dnes již zrušeného trolejbusového závodu Škoda Ostrov.
 
Graficke pismenko Konfederace politických vězňů plánovala, že věž společně s dvěma přilehlými křídly (to je totiž jediné, co z tábora zbylo) bude otevřena veřejnosti a bude zde vytvořeno pietní místo s muzejní expozicí. Po více než 10 letech zde dosud nic vybudováno nebylo. Národní kulturní památka Rudá věž smrti je tedy přístupna pouze po předchozí domluvě s majitelem tj. Konfederací politických vězňů ČR.
 
Graficke pismenko Na budově byla umístěna pamětní deska -- Věž smrti -- Konečné pracoviště politických vězňů padesátých let určených k likvidaci.

Text: historie
11.8. 2019 - JC podle Wikipedie

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182