Graficke pismenko Tvrz ve vsi Loučka je prvně připomínaná k roku 1563, kdy léno Loučka připadlo Hynku Choryňskému z Ledské. Patrně za Jana Kaltschmieda z Eisenbergu byla starší tvrz přebudována na zámek. Tato teorie však nemusí být díky skutečnosti, že Kaltschmiedové měli své sídlo v nedaleké Choryni, zcela přesná. V roce 1720 bylo léno prodáno Antonínu Františkovi z Deblína. Teprve nyní je možné předpokládat nutnost vybudování zámeckého sídla. Jednalo se o  nevelké barokní sídlo v jehož těsném sousedství vznikla i zámecká kaple. Další úpravy zámku proběhly po roce 1769, kdy léno v Loučce přešlo jako léno odumřené na Leopolda z Lamberka. Tehdy získala budova podobu obdélné, pozdně barokní přízemní budovy, kryté vysokou mansardovou střechou s vikýři. K tomuto nevelkému zámku bylo na východ přistavěno úzké křídlo, tvořící hospodářské zázemí zámku. Původní zámecká kaple byla roku 1778 rozšířena, čímž vznikl současný kostel. Po roce 1803 přistoupil Jan Nepomuk Mohrweiser ke klasicistní úpravě zámku, který právě těmito úpravami nabyl dnešní podoby. Rodině Mohrweiserů náležela Loučka až do roku 1879. Na zdejším hřbitově si zřídili rodovou hrobku.

 
Graficke pismenko Výrazným zádsahem do historie a vývoje zámku zasáhl rok 1918, kdy jej zakoupil továrník Tomáš Baťa. Ten měl v plánu upravit zámek v Loučce na své letní sídlo. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem a sloužil jako kanceláře a dílny místního JZD. Část zámku sloužila i potřebám MNV. Právě v této době došlo k velké devastaci zámku.
 
Graficke pismenko Po roce 1989 dostal Tomáš Baťa jr. zámek Loučku v rámci restituce zpět. V polovině 90. let 20. století bylo boční východní hospodářské křídlo zbořeno a na jeho základech postavena jakási replika původní budovy. Shodují se však pouze rozměry a proporcemi. Tato novostavba dnes slouží jako ředitelství Statku a lesů Tomáše Bati.
 
Graficke pismenko Hlavní část zámku dodnes stojí uprostřed vsi, blízko kostela, avšak jeho stav je natolik špatný, že jeho záchrana je již takřka nemožná.

Text: historie
27.3. 2006 - Jan P. Štěpánek, Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945 (F. Musil, M. Plaček, J. Úlovec: Libri 2005)