Historie zámku v Pohořílkách

Graficke pismenko První písemná zmínka o Pohořílkách se nachází v listině datované 16. dubna 1329, kde dává Ješek a Drslav z Kravař výměnou za dva lány v jejich vsi "Scirbine" fojtství v Bílově. Podle zdejší tvrze se psal rod vladyk z Pohořílky či Pohořálky. Prvním nám známým šlechticem, který se po obci psal je jistý "Mixico de Pohrolky" (Mikšík z Pohořílky), o němž se činí zmínka roku 1389. Ve 2. polovině koupil Pohořílky s tvrzí a veškerým příslušenstvím bílovecký pán Mikuláš z Fulštejna. Fulštejnové jsou nuceni pro značné dluhy roku 1543 bílovecké zboží s Pohořílkami prodat. Od Václava z Fulštejna je kupuje příslušník významné katolické rodiny Jindřich Kotulínský z Kotulína. Dnes žijí příslušníci tohoto rodu povětšinou v Belgii.

 
Graficke pismenko Jindřich Kotulínský prodává roku 1547 Pohořílky bíloveckému úředníku Matyáši Štyslovi z Alšic, avšak brzy se panství vrací do rukou Kotulínských.
 
Graficke pismenko Někdy po roce 1564 přestavuje Jiřík Kotulínský původní starou gotickou tvrz na kruhovitý jednopatrový renesanční zámek. Roku 1569 postupuje Jiřík Kotulínský Pohořílky takticky svému synovi Ctiborovi a brzy po 3. květnu 1586 umírá. Při rozdělení fulneckého panství roku 1584, připadly Pohořílky ke kunvaldskému dílu Jana Baltazara Cetryše z Kynšperka. Od něj celou ves, tvrz i dvůr "Pohořelku" s příslušenstvím odkoupil 4. července 1592 za 6 500 zlatých moravských Jan Skrbenský z Hříště a Pohořílky tím trvale připojil k fulneckému panství. Tímto činem stoupla cena fulneckého panství na 20 000 zlatých a zároveň však tímto i končí samostatné dějiny Pohořílek.
 
Graficke pismenko Zámek přestává plnit svou dosavadní funkci, postupně chátrá, až je pro svůj neutěšený stav roku 1756, na příkaz hejtmana fulneckého panství Tietze, zbořen a na jeho místě postaven nový vrchnostenský dvůr. I ten byl později rozparcelován a z větší části pobořen a nahrazen mladšími stavbami.

Text: historie
26.4. 2006 - Jan P. Štěpánek, Šlěchtická sídla na Novojičínsku, J. Tichánek, 2003